Ukrajina odtajnila vojenské spisy: ‚Kyjev nejsme schopni ubránit‘

Ukrajinská bezpečnostní rada odtajnila zápisy ze svého „osudového“ jednání z přelomu předloňského února a března, kdy se ukázalo, že Kyjev není s to bránit Krym před ruskou anexí. Podle dokumentu, zveřejněného v pondělí agenturou Unian, tehdejší ukrajinský ministr obrany Ihor Teňuch varoval před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.

„Pod záminkou cvičení ozbrojených sil Ruské federace se uskutečňuje soustřeďování ruských vojsk podél celé rusko-ukrajinské hranice. Cílem není jen prostá demonstrace síly, ale reálná příprava k vpádu na naše území, přechod (hranic) a splnění bojových úkolů,“ varoval ministr. „Na kyjevském, charkovském a doněckém směru je již soustředěno 38 000 mužů, 761 tanků, 2200 obrněných vozidel, 720 děl a raketometů, jakož i až 40 bitevních vrtulníků a 90 dopravních helikoptér a 90 bitevních letadel. V Černém moři je v bojové pohotovosti 80 ruských vojenských plavidel,“ dodal.

Další dokument podle listu Ukrajinska pravda zachycuje tehdejší vyjádření premiéra Arsenije Jaceňuka, že Ukrajina „vůbec nemá peníze“, „každou chvíli hrozí vpád ruských vojsk“ a podle ministerstva obrany „nemáme síly schopné bránit Kyjev“. Premiér se proto stavěl proti vyhlášení válečného stavu a radil problémy řešit politickým jednáním a za pomoci zahraničních prostředníků. Jednání rady podle listu přerušil telefonát předsedy ruské sněmovny, který vzkazoval hrozby od Vladimira Putina.

Čtěte také: Juščenko: Putin Ukrajině zasadil ránu, která bude dlouho krvácet

Na radě podle Unian pouze tehdejší zastupující prezident Oleksandr Turčynov hlasoval pro vyhlášení válečného stavu. Expremiérka Julija Tymošenková naopak naléhala, že Ukrajinci nesmějí zopakovat gruzínské chyby z doby války s Ruskem o Jižní Osetii a Abcházii a musí se chovat jako holubice, aby se za ně postavilo mezinárodní společenství: „ani jeden tank nesmí vyjet z kasáren“ a „ani jediný voják se nesmí chopit zbraně“.

Anexe Krymu, kde Rusko mělo od Ukrajiny dlouhodobě pronajatou sevastopolskou námořní základnu, následovala po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014. Ruský prezident Vladimir Putin později uvedl, že hladkému připojení poloostrova k Rusku napomohli vojáci ruských speciálních sil, jakož i jeho připravenost uvést jaderné zbraně do pohotovosti.

Čtěte také: Stropnický: K hranicím Ruska můžeme vyslat 100 vojáků

Referendum o připojení Krymu k Ruské federaci se uskutečnilo 16. března a 96,8 procenta hlasujících se v něm vyslovilo pro spojení s Ruskem. Ještě v únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajné ochraně tamních Rusů. Sám Putin ještě 4. března tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany“.

V dubnu 2014 na východě Ukrajiny vypukl konflikt mezi proruskými separatisty a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě, který si vyžádal přes 9000 mrtvých. Na frontě nyní platí často porušované příměří, konflikt však vyřešen nebyl.