Praha se neodpoutala od socialismu, říká světoznámý urbanista

Daleko více kreativity a méně teorie by si ve svém územním plánování zasloužila Praha. Město, jehož historické jádro zná celý svět, například dosud nebylo vůbec schopné využít potenciál Vltavy a prostoru kolem ní. Na workshopu pořádaném v metropoli to řekl světoznámý urbanista Mark Johnson, který se podílel na změnách podoby Los Angeles nebo Denveru.

Johnson v současné době vede rekonstrukci a transformaci čtvrti Northside v St. Louis, která patří mezi místa s nejvyšší mírou kriminality ve Spojených státech. Zároveň řídí rozsáhlou výstavbu v afghánském Kábulu.

Do Prahy přijel minulý týden na pozvání Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, aby mu oponoval návrh nového metropolitního územního plánu. Podle Johnsona řeší Praha podobná témata jako většina jiných velkých měst. Hlavně jak zůstat atraktivní a konkurenceschopná. Zároveň má ale celou řadu významných specifik. Těžit by mohla třeba z toho, že její historické jádro s panoramatem Hradčan zná doslova celý svět.

„Město a jeho kultura stále ještě úplně nezavršily přechod od socialismu k jiné budoucnosti. Třebaže je tomu už 25 let, je tu stále patrné děditství starého myšlení. Někdy může být staré uvažování dobré, ale ne vždy,“ říká Johnson.

„Praha je ale městem mnoha center. Některá z nich jsou moderní – třeba sídliště Jižní město nebo Jihozápadní město, která jsou modernistickou výstavbou. Jiné lokality jsou ale tradičními vesnicemi,“ vysvětloval urbanista lidem z institutu s tím, že kvůli této roztříštěnosti nebudou nikdy stát v centru Prahy výškové budovy. „To je nezvyklé. Podívejte se třeba na Paříž, Londýn či Řím. Vysoké budovy stojí přímo ve středu. Znamená to, že Praha má více míst, kde může vytvořit novou energii,“ dodává.

Umět využít řeku

K využití této energie ale musí mít Praha i chuť se posunout. A podle Johnsona k tomu zatím chybí kreativita. „Město a jeho kultura stále ještě úplně nezavršily přechod od socialismu k jiné budoucnosti. Třebaže je tomu už 25 let, je tu stále patrné děditství starého myšlení. Někdy může být staré uvažování dobré, ale ne vždy,“ řekl mimo jiné na workshopu. Praze by prý prospělo právě více kreativity a inovace.

Jednou z největších chyb metropole je, že dosud nedokázala vytěžit potenciál Vltavy, která by měla sloužit nejen pro turisty, ale i jako místo setkávání Pražanů. „Ano, mluvili jsme o tom spolu i mimo workshop,“ prozradil deníku ECHO24.cz pověřený ředitel institutu Tomáš Ctibor a pokračoval: „Říkal, že ten potenciál řeky dosud vlastně využit vůbec nebyl. Podél řeky přitom v civilizovaném světě lidé chodí. To se nám teď snad daří měnit a Markovi se nová koncepce řeky líbila.“ Podle urbanisty nejde o to, aby město zpřístupnilo veřejnosti část náplavky, ale musí se využít Vltava v celé své délce od jednoho okraje Prahy ke druhému.

Johnson si na Praze všiml ještě jedné zvláštnosti. Totiž že oproti ostatním velkým městům nemusí řešit problémy spojené s národnostní otázkou. Johnson se totiž narodil v Chicagu a dětství má spojené s tím, že existovaly významné části města, kam nesměl třeba jen proto, že nebyl z příslušné národnostní menšiny.

„To se teď děje i v Evropě, například v Londýně. A on byl překvapený, že v Praze něco podobného není. Že je sociálně, ekonomicky i národnostně prostupným městem. Máme si dát pozor, aby se to nezměnilo. Jde prý o raritu,“ dodává Ctibor.