Za státní službu 25 procent k platu? Babiš i Sobotka požadavek smetli

Kdo nastoupí do státní služby, měl by k tarifnímu platovému základu dostat čtvrtinu peněz navíc. Taková je aspoň vize odborů, která ale rychle narazila u ministra financí Andreje Babiše (ANO) i premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) dal úředníkům aspoň naději, že se výrazného navýšení tarifů dočkají během dvou let.

Služební zákon je jednou z priorit Sobotkovy vlády, po které urgentně volá i Evropská komise. Přijetí normy pro odpolitizování státní správy zařadila mezi doporučení pro Českou republiku a liknavost by tu zřejmě vedla až k tomu, že Česko začátkem příštího roku ztratí přístup k dotacím z Evropské unie. Podle odborů by měli ale úředníci start státní služby pocítit také na výplatní pásce, protože jim přibudou povinnosti. Jejich požadavek ale ministři zřejmě hned tak nevyslyší.

„Chceme, aby byl zákon pokud možno vyvážený. Jako základní věc považujeme 25procentní příspěvek jako nároková složka mzdy za státní službu – pro ty, kdo složí úřednickou zkoušku a budou úředníky,“ uvedl už v pátek Jan Rovenský, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací.

Čtěte také: Strašák pro 15 tisíc úředníků. Kdo nezvládne novou zkoušku, končí

Úředníkům ve státní službě musí příští rok stačit 3,5 procenta navíc

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš se ale požadavku ve středu po jednání vlády nejdřív podivoval. „Nezachytil jsem tu informaci. U mě se nezavřou dveře s odborářskými delegacemi,“ uvedl v první reakci na dotaz ECHO24.cz. Hned ale zmínil, že žádné nové příplatky pro úředníky nebudou. „Rozpočet má nějaké dimenze, my máme nějaké závazky z hlediska schodku. Udělali jsme maximum pro to, abychom vyšli vstříc všem. Nepovažuji za rozumné, abychom v rámci zavedení zákona o státní službě navyšovali o 25 procent příjmy,“ uvedl.

„V tuto chvíli na toto navýšení prostředky nejsou. A nechceme, aby se to stalo záminkou pro další odkládání zákona o státní službě. Jako Česká republika si to po těch letech už nemůžeme dovolit.“

V podobném duchu se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka, který připomněl předjednané navýšení platů pro všechny zaměstnance ve veřejném sektoru. „Rozhodli jsme se pro navýšení plošně 3,5 procenta v příštím roce právě proto, abychom lidem, kteří spadnou do systému státní služby, garantovali určité navýšení platu v rámci státního rozpočtu,“ zmínil. Připomněl, že zmiňovaný čtvrtinový příplatek k platovému základu byl v minulosti vždy důvodem, proč se zákon o státní službě zatím nikdy nedostal do praxe. Podle aktuálních vládních propočtů by si z rozpočtu vyžádal dalších pět miliard korun.

„V tuto chvíli na toto navýšení prostředky nejsou. A nechceme, aby se to stalo záminkou pro další odkládání zákona o státní službě. Jako Česká republika si to po těch letech už nemůžeme dovolit,“ pokračoval premiér. Naznačil, že do budoucna by situace nemusela být tak neprůchodná. Podle aktuálních plánů chce totiž vládní koalice sice vládní koalice nový systém odměňování za státní službu spustit až od 1. ledna 2017 – v mezidobí vyjde ze stávajících platových výměrů. Na jednání s odbory má být proto čas během dvouleté proluky.

Čtěte také: Koalice rezignovala, úředníkům na platy a odměny zatím nesáhne

„Zástupci odborů mají samozřejmě pravdu, že se zvyšuje rozsah povinností státních zaměstnanců. Už je tom tím, že nepůjde o klasický pracovní poměr, ale bude to služební vztah, ze kterého vyplývá řada povinností, které dnes nemají.“

Bělobrádek: Přidali bychom všem. Ale není to reálné

„My bychom nejradši přidali všem, všichni si to určitě zaslouží, ale není to reálné,“ zapojil se do diskuse i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier se úředníků zastal. „Zástupci odborů mají samozřejmě pravdu, že se zvyšuje rozsah povinností státních zaměstnanců. Už je tom tím, že nepůjde o klasický pracovní poměr, ale bude to služební vztah, ze kterého vyplývá řada povinností, které dnes nemají,“ zmínil. Dodal však i to, že budoucí státní zaměstnance čeká lepší právní ochrana a nebudou moci přijít o místo například z libovůle politiků. Podle něj v zavedení tarifního příplatku brání mimo jiné to, že v současnosti nemá nikdo o platech ve státní správě přesný přehled.