Exministryně spravedlnosti USA jde do vězení za zneužití pravomoci
První ministryně spravedlnosti v Pensylvánii
NOVÉ
2
Soud v USA v pondělí za křivou přísahu a zneužití pravomocí uložil trest až 23 měsíců vězení někdejší ministryni spravedlnosti amerického státu Pensylvánie Kathleen Kaneové. Informovala o tom agentura AP. Demokratka Kaneová byla první ženou, která stanula v čele pensylvánského ministerstva spravedlnosti a při nástupu do funkce slíbila skoncovat s vládním a úředním systémem založeným na známostech.
Padesátiletá Kaneová stráví ve vězení z uložených 23 měsíců nejméně deset, poté může požádat o podmínečné propuštění. Soud jí uložil také osmiletou podmínku, která začne platit po odpykání trestu vězení.
Odsouzená bývalá ministryně spravedlnosti se během soudu, zatímco probíhaly výslechy svědků v souvislosti s jejím odsuzujícím jednáním, zhroutila v slzách. Podle informací deníku The New York Times prosila soudkyni, aby vzala v úvahu také její dva dospívající syny. „Možná si zasloužím všechno, co jsem dostala. Oni však nikoli, řekla v pondělí před soudem. „Nebudu vás požádat o milost, protože na mě už nezáleží,“ řekla před soudem Kaneová.
Původně jí bylo vyměřeno 12 až 24 let ve vězení, ale její právníci argumentovali tím, že již jen ztráta její kariéry a pověsti je jako trest dostačující. Soudkyně Wendy Demchick-Alloy však řekla, že jakýkoliv menší trest než vězení, zcela znehodnotí závažnosti trestného činu. Ve vězení by i přesto nakonec Kathleen Kaneová mohla strávit jen 10 měsíců. Podle deníku The New York Times navíc Kaneová do doby než proběhne odvolací soud, zůstane venku na kauci.
Stoupající hvězda někdejší okresní prokurátorky, která se dostala až do vrcholné vládní funkce, ve které měla pod kontrolou policii a prokuratury v celém státě, pohasla kvůli sporům s politickými konkurenty, při nichž podle obvinění sahala k nekalým intrikám. Soud ji uznal vinnou mimo jiné ze zneužívání úřadu či z maření vyšetřování.
Potíže Kaneové začaly v roce 2014, když vyplula na povrch její snaha zamezit vyšetřování úplatkářské aféry několika zákonodárců. Poté se pokusila diskreditovat protivníky řízenými úniky informací do médií. Na funkci rezignovala letos v srpnu poté, co soud uznal její vinu.
