Obama zařízl projekt ropovodu Keystone z Kanady do USA

Americká vláda dnes zamítla projekt páteřního ropovodu Keystone XL z Kanady do Spojených států. Oznámil to prezident Barack Obama poté, co plán odmítlo ministerstvo zahraničí s tím, že „neslouží národním zájmům“. Obamova vláda odkládala rozhodnutí o projektu více než sedm let, od roku 2008, kdy jej kanadská společnost TransCanada předložila.

„Ministerstvo zahraničí rozhodlo, že ropovod Keystone XL by nesloužil národním zájmům Spojených států. Já s tímto rozhodnutím souhlasím,“ řekl Obama podle agentury Reuters.

Rozhodnutí spojil Obama s nadcházející globální konferencí o klimatu v Paříži. Schválení projektu by prý „podkopalo vedoucí roli USA v boji proti změně klimatu“. Kanadskou ropu prezident označil za „špinavou“ a řekl, že její dovoz by energetickou bezpečnost USA neposílil.

Ropovodem Keystone XL mělo na americký Středozápad proudit z kanadských ropných nalezišť přes 800.000 barelů ropy denně. Jižní část Keystonu ze Středozápadu do rafinerií u Mexického zálivu se už staví a celý projekt by propojil kanadskou a americkou ropovodnou síť. Podle TransCanada by zvýšil energetickou bezpečnost USA a vytvořil tisíce pracovních míst.

Obama rozhodnutí o Keystone XL zdržoval více než sedm let, zejména pod tlakem ekologických aktivistů, pro něž se Keystone stal symbolem boje proti emisím skleníkových plynů. Ochránci životního prostředí argumentovali tím, že těžba ropných písků v Kanadě je spojena s většími emisemi a s ohrožením globálního klimatu.

Zastánci projektu, včetně činitelů kanadské vlády, namítali, že Kanada bude do USA ropu vyvážet stejně. Bude to ale dělat po železnici, kde jsou mnohem častější úniky ropy, které bývají navíc spojeny s neštěstími.

Americké ministerstvo zahraničí ještě v loňském předběžném posudku odhadlo, že projekt vytvoří přímo kolem 10.000 míst a přinese investice ve výši 3,5 miliardy dolarů (88 miliard Kč). Ty by přímo a nepřímo podpořily vznik dalších desítek tisíc pracovních příležitostí.

Obří projekt podporovali republikáni i někteří demokraté. Americký Kongres počátkem roku schválil zákon, který by umožnil výstavbu, Obama ho ale v březnu vetoval a Senátu se nepodařilo jeho veto zvrátit.

Zamítnutí projektu Obamovi umožní ukázat se před setkáním světových lídrů o globálním klimatu v Paříži jako rozhodný zastánce životního prostředí. Podle agentury AP to ale zřejmě nebude poslední slovo v celé věci, protože zastánci ropovodu patrně rozhodnutí napadnou u soudů a republikánský Kongres se bude snažit tento krok zvrátit. Nový život projektu může dát Obamův odchod z funkce na počátku roku 2017, pokud ve volbách zvítězí republikán nebo umírněný demokrat.

Obamovo rozhodnutí okamžitě kritizovali republikánští kandidáti na prezidentský úřad. Bývalý guvernér Floridy Jeb Bush uvedl, že tento krok je „útok na americkou ekonomiku a pracovní místa“. Senátor Marco Rubio slíbil, že pokud v prezidentských volbách příští rok v listopadu vyhraje, ropovod schválí.

Společnost TransCanada v pondělí požádala vládu Spojených států, aby pozastavila její žádost o povolení. To ale Obamova vláda ve středu zamítla, podle agentury AP zřejmě proto, aby o ropovodu nemohl rozhodnout Obamův nástupce. TransCanada žádala podle analytiků o pozastavení procesu schvalování vedle politických důvodu také kvůli propadu cen ropy, který návratnost projektu snižuje.