Jack Rozparovač a další slavní Poláci
Ve srovnání z dalšími zprávami o střední a východní Evropě tato vyzněla jako poslední záblesk okurkové sezóny. Jistý britský vědec pomocí výzkumu DNA zjistil pravou totožnost nejslavnějšího masového vraha v dějinách. Jakub Rozparovač byl prý polský emigrant židovského původu Aaron Kosminski. Nicméně i tato zpráva v sobě skrývá velmi zajímavý historicky náboj. Víte totiž, co spojuje Rozparovače, řasenku Max Factor a hollywoodské studio Metro Goldwyn Mayer?
Před několika dny byla ve Varšavě otevřena další část stálé expozice Muzea dějin polských Židů. Tato gigantická kulturní investice, jejíž výstavba konečně spěje ke konci, vzniká v srdci bývalého varšavského ghetta. Má mimo jiné připomínat, že se dějiny židovské komunity v Polsku neomezují jen na 2. světovou válku, ale představují tisíc let méně či více složitého a méně či více harmonického soužití v jedné zemi.
Právě otevřená část expozice nese název Les a vypráví mýtický příběh pronásledovaných Židů putujících středověkou a raně novověkou Evropou. Jednou vstoupili do hlubokého lesa, v němž se ozýval ptačí zpěv. Vyhnancům se zdálo, že ptáci zpívají „Po-lin, po-lin“, tedy hebrejský „zde spočiň“. A tak zůstali. Někdy v 15. a 16. století se tak území polsko-litevské Rzeczpospolité stálo hlavním světovým střediskem aškenázské diaspory. Krakovský rabín, Mojžíš Isserles tehdy psal: „Pokud by Hospodin nedal Židům Polsko jako útočiště, osud Izraele by byl věru nesnesitelný.” Krakov a Vilnius byly hlavními centry náboženských studií a Varšava se postupem času stávala největším židovským městem v Evropě. V 19. století tak mohl jistý spisovatel napsat: „Víte, co dělá nějaké město polským městem? Židé. Když je přestaneš potkávat, znamená to, že ses ocitl ve zcela cizí zemi a cítíš – tolik zvyklý na jejich přítomnost – že chybí zde něco naprosto zásadního.“
Koncem 19. století Varšavu na první příčce židovských měst předčil New York. Židovskou komunitu v Novém Světě budovali však především právě Židé ze střední a východní Evropy, kteří své domovy opouštěli převážně z ekonomických důvodů a později i vzhledem k protižidovské politice a společenské atmosféře na sklonu dějin ruského císařství. Nezřídka byla důvodem i snaha osvobodit se z převážně ortodoxních poměrů, kterými se polská židovská komunita vyznačovala. A právě tady najdeme spojující článek mezi hollywoodským studiem, kosmetickým imperiem, Jackem Rozparovačem a Aaronem Kosminským…
Metro Goldwyn Mayer založil jistý Samuel Goldwyn, který ovšem na svět přišel jako Šmul Gelbfisz ve Varšavě v roce 1879. Nikdy se pořádně anglicky nenaučil. Není od věci rovnou zmínit, že další pionýři Hollywoodu, bratři Warnerové (původní přijmení Wonsal) se narodili pouze několik desítek kilometrů od Varšavy, ve vesnici Krasnosielec… Max Factor své kosmetické impérium začal budovat jako Maksymilian Faktorowicz z okolí Lodže. A i tady jedním z jeho hlavních konkurentů nebyl nikdo jiný než Helena Rubenstain, pocházející z krakovské židovské čtvrti Kazimierz… A takhle by se dalo pokračovat dlouho – seznamem jmen známých z popkultury, vědy či byznysu.
Ani tragédie holokaustu tento příběh polských Židů nepřerušila. Jak napsal jeden z nich, bývalý předseda Knesetu Szewach Weiss: „V první izraelské vládě 7 ze 13 ministrů pocházelo z Polska. Pod Deklaraci nezávislosti je 21 polských Židů z celkových 39 podpisů. Z Polska pocházeli všichni rektoři Hebrejské univerzity. Izrael se narodil v Polsku. Polsko bylo těhotné Izraelem“. Vypráví třeba následující anekdotu: když se na prvním zasedání parlamentu nového státu debatovalo o zřízení Senátu, vzal si slovo David Ben Gurion, první izraelský prezident, jinak David Grun z Płońsku. „Senát je místo, kde sedí kníže Radziwiłł nebo hrabě Potocki – prohlásil. A ty už tady nemáme“. Kontext nebylo potřeba nikomu vysvětlovat, koneckonců na území předválečného Polska se narodilo 51 procent poslanců prvního shromáždění…
Měl jsem v posledních letech možnost potkat v Praze několik zástupců první, „budovatelské“ generace státu Izrael, jako třeba zmíněný Szewach Weiss, nebo známý autor knih pro děti Uri Orlev. Svět je zná jako izraelské politiky, spisovatele či vědce. Nicméně pokud jste zasvěcení do jejich životního příběhu a promluvíte na ně polsky, bude to zážitek. Odpoví vám totiž naprosto plynule, i když zemi svého narození opustili převážně jako děti. Navíc s nenapodobitelným přízvukem, který jinak známe už jen z předválečných filmů… Tito staří pánové připomínají zmizelou minulost střední Evropy. Svět natolik pestrý, že přiměl jiného polského Žida, Ludwika Zamenhofa, k pokusu o vytvoření univerzálního jazyka, esperanta. Narodil se totiž ve městě Białystok, v jehož ulicích zněla běžně polština, jidiš, ruština, běloruština, němčina a také tatarština či litevština.
Mohlo by se zdát, že tato minulost odchází definitivně s posledními pamětníky a objevovat se bude maximálně ve zprávách jako je ta o pravé identitě Jakuba Rozparovače. Nicméně před nedávnem polská média psala také o dlouhých frontách před polským konzulátem v Tel Avivu. Vnuci zachráněných z holokaustu tam přichází žádat o polské občanství. Ačkoliv bezpochyby je motivem převážně možnost získat pas členského státu EU, možná že je to jeden z kroků, který pomůže překonat vzpomínku na temný závěr dlouhého společného soužití…
