Pomsta Čapího hnízda. Proč je podpora ANO nejmenší za dva roky?

Tak tvrdý úder hnutí ANO ještě nepostihl. Agentura AISA ve výzkumu pro ČT zjistila, že jeho volební preference poklesly na 24 procenta. Proti předchozímu měsíci jsou menší o 3,5 procenta a jsou nejníže od března 2014. Ukazuje se, že voliči nedokážou vydýchat příběh Čapího hnízda.

Průzkumy AISA mají vysokou prestiž od posledních voleb do sněmovny, které agentura dokázala předpovědět nejlépe ze všech, včetně úspěchu ANO 2011 Andreje Babiše. Od té doby patří AISA k těm, kdo Babišovu hnutí v preferencích přejí. Zaznamenala vzestup popularity během roku 2014 a například v říjnu odhadlo volební výsledek ANO na 35 procent. Počátkem roku 2015 AISA připustila pokles preferencí. Nastal zřejmě vinou špatné prezentace projektu EET, který odehnal od Babiše živnostníky tvořící dosud součást voličského jádra. To se změnilo počátkem letošního roku, kdy se preference vrátily ke třiceti procentům zásluhou mediálně dobře zvládnuté „uprchlické krize“. Koncem března se po mimořádné schůzi sněmovny a památném miliardářově vystoupení něco opět změnilo k horšímu. Od hnutí prý odcházejí především vysokoškolsky vzdělaní občané.

Zákon a kdo je nad ním

ANO si pohoršilo hned v dubnovém průzkumu, v květnu propad ještě zrychlil. To lze zdůvodnit tím, že voličům ani tolik nevadí historie čerpání dotace pro Farmu Čapí hnízdo z let 2008-2010, ale něco jiného. I když je zřejmé, že Babiš nedokázal vyvrátit podezření z dotačního podvodu, stejně mu nehrozí nějaké opravdu vážné stíhání a ohrožena není ani jeho pozice ve vládě.

Z pohledu Babišových voličů to může být velmi citlivý detail. Vzestup miliardáře na pozici nejvlivnějšího českého politika měl srozumitelnou logiku. Češi nejsou po padesáti letech totality právě zkušenými demokraty. Demokracie pro ně není prostor, kde mohou na rozdíl od diktatury hájit své zájmy. Místo toho ve své většině předpokládají, že stačí zvolit vhodné kandidáty, kteří pak zařídí všechny státní i komunální záležitosti ke spokojenosti těch, kdo je zvolili. V tom se však zklamali, protože volební vítězové věnovali značnou část své energie, aby si zajistili elitní pozici ve společnosti, a na veřejný prospěch zase tolik nehleděli. Tak vznikla poptávka po silných politicích, kteří by nahradili vládu stran podléhajících vlivu různých zájmových skupin.  V krizovém momentu se zdál být ideální alternativou Babiš, který už k finanční elitě patřil a měl tedy volné ruce k tomu, aby se staral opravdu jen o všeobecné dobro.

Babišova podpora měla ještě hlubší rovinu. K lidským potřebám patří nejen materiální statky, ale také třeba touha po spravedlnosti. Když stát, velká korporace nebo občan pošlape právo jiného občana, poškozený tím trpí, i když třeba velkou hmotnou škodu neutrpěl. Demokratický režim po roce 1989 měl napravit nespravedlnosti normalizace, v mnoha ohledech se mu to však nepodařilo a dokonce posloužil k vzestupu nové vládnoucí elity, která byla z pohledu běžných občanů nad zákonem stejně jako bývalí komunisté a ani při zásadním překročení platných paragrafů se nemusela bát postihu. Babiš byl součástí nové elity, lidé však uvěřili jeho slibu, že své postavení nebude zneužívat, a naopak se zasadí, aby spravedlnost platila pro všechny.

Voliči by mu odpustili prohřešek z dob, než vstoupil do politiky. Velmi pravděpodobně jim však vadí, že se vyhýbá odpovědnosti a operaci s Čapím hnízdem svádí na rodinné příslušníky. A především se nemusí bát žádného postihu stejně jako mocní z minulých dob, které slíbil nahradit.

Na šikmé ploše

Ani při poklesu preferencí nepřestalo být ANO nejsilnější politickou stranou. Trend oslabující Babiše se může zastavit o dovolených, kdy lidé přijdou na jiné myšlenky. Ovšem ani ústup miliardáře z pozice lídra tuzemské politiky nevyřeší základní problém tuzemské demokracie. Voliči ztratili důvěru v klasické demokratické strany, které mají ostatně nejvíc starostí samy se sebou, a jen málo lidí se naučilo pravidlo, že liberální demokracie je hodnota sama o sobě, protože umožňuje svobodnou veřejnou aktivitu.

Nejvíc hlasů dostávají strany, které slibují pečovatelský stát nebo dokonce návrat k předlistopadovým hodnotám. Na čele žebříčku preferencí AISA jsou vedle ANO sociální demokraté a komunisté dohromady s 55 procenty hlasů, o dalších čtyřicet procent se dělí šest pravicových či liberálních stran se dvěma formacemi populistů. Oslabení Babiše může otevřít prostor k řešení krize tuzemské politiky, ale nic víc.

Další zajímavé články si přečtete v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde