O miliardách pro potřebné rozhodne navěky index ČSSD

Snem každého lobbisty je protlačit parlamentem zákon, který zaručí na dlouhá léta neotřesitelný monopol jeho klientovi či skupině klientů, pro které pracuje. Jeden z takových snů se zřejmě splní ve středu, až bude sněmovna definitivně schvalovat zákon, který přidělí ročně nejméně 7,2 miliardy konkrétnímu příjemci.

Není jasné, o jakého lobbistu se jedná, známi jsou však klienti, kterým zákon zajistí monopol. Jedná se o Asociaci krajů. Do zákona o sociálních službách propašovala tabulku, podle které se bude každoročně rozdělovat zmíněných sedm miliard na podporu služeb pro seniory a zdravotně postižené.

Tabulka přesně určuje, na jaký podíl z této částky má nárok jednotlivý kraj. Třeba Praha dostane z celkové částky osm procent, Moravskoslezský kraj dvanáct procent. Jižní Čechy mohou počítat s necelými sedmi procenty, Olomoucko bude mít o procento víc. Kdyby stát našel na sociální služby víc než sedm miliard ročně, bude se i vyšší částka rozdělovat podle stejného klíče.

Tabulka by neměla takovou hodnotu, kdyby se zároveň nezměnil jeden z paragrafů zmíněného zákona. Dosud rozdělovalo peníze ministerstvo práce a sociálních věcí jednotlivým sociálním zařízením či spolkům podle předem stanovených, byť obecných kritérií.

Napříště pošle peníze krajům podle tabulky a peníze pak přidělí podle svého uvážení krajské rady. Z pohledu radních to je šťastné řešení. Kraje jsou největšími poskytovateli sociálních služeb, a jak si například ve sněmovně postěžoval karlovarský hejtman Jiří Novotný, konkuruje jim stále víc spolků a soukromníků. Když bude o penězích rozhodovat kraj, může si držet konkurenci od těla a dávat přednost svým ústavům.

Další výhoda novely zákona o sociálních službách vychází z kontextu. Stát neurčil standardy, podle kterých se mají sociální služby poskytovat. Bude tedy posílat peníze krajům, které si pak samy rozhodnou, za co je konkrétně utratí.

Nutno zdůraznit, že všechny zmíněné výhody se týkají krajů a jejich radních. Pro klienty to nemusí být úplně dobře, protože se napříště ocitnou v úplné libovůli krajských monopolů.

Nejvíc do Ostravy

Velkou pozornost ve sněmovně vzbudila otázka, podle jakého klíče byla tabulka vlastně sestavena. Ani v nejmenším neodpovídá počtu obyvatel daného kraje. Vždyť Praha má víc obyvatel než Moravskoslezský kraj, přesto dostane o třetinu méně dotací. Také jižní Čechy jsou větší než Olomoucko, přesto se musí proti Olomouci uskrovnit.

Vysvětlení však není těžké najít. Až na dvě výjimky jsou hejtmani členy ČSSD, a proto zřejmě rozhodoval tzv. sociálnědemokratický index. Pravděpodobně vychází z výsledků několika minulých voleb, při kterých ČSSD měla mnohem lepší výsledky na Moravě než v Čechách a zvláště než v zarytě pravicové Praze. Proto dostanou moravské kraje víc, než jim náleží podle počtu obyvatel. Výjimkou z pravidla jsou Pardubický, Ústecký a Karlovarský kraj, kde ovšem měla ČSSD v rámci Čech nejlepší výsledky. Úplně nejlépe dopadl Moravskoslezský kraj, což odpovídá tomu, že tam má ČSSD trvale nejlepší volební výsledky.

Peníze na sociální ústavy se staly objektem stejné hry jako třeba dotace na dopravní stavby nebo zdravotní pojistné. Politici ve výboru Státního fondu dopravní infrastruktury nebo správní radě VZP každoročně prosazují dotace právě do svých krajů nebo pro spřátelené nemocnice. Přesto se při návrhu na rozdělování sociálních dotací zašlo ještě dál. Při rozdělování dopravních investic nebo plateb nemocnicím je každým rokem nezbytné dohodnout nový kompromis. Asociace krajů rozdělila peníze podle sociálnědemokratického klíče jednou pro vždy. Teď už stačí, aby tento klíč odhlasovali poslanci.