Naše krásná moderní vyměklá společnost
PROČ JSME STÁLE MÉNĚ ZDATNÍ
Výběr toho nejlepšího z Týdeníku Echo. Česká vláda schválila obnovení odvodů do armády. Ty skončily v roce 2004 s povinnou vojenskou službou. Pokud návrh projde sněmovnou, šli by první osmnáctiletí k odvodu už v roce 2017. Povinnost předstoupit před odvodovou komisi by se týkala i žen. Kabinet zatím nenavrhl obnovení povinné vojenské služby. Armáda si odvody jen prověří, v jaké kondici jsou mladí lidé na prahu dospělosti, a kolik z nich by čistě teoreticky bylo schopných sloužit.
Při naší dlouhodobé nechuti bránit zemi se zbraní v ruce, je zajímavé, že podstatná část společnosti je pro obnovení povinné vojenské služby. Vstřícnost je vyvolaná obavami z Ruska, které podle říjnového průzkumu STEM považuje 65 procent společnosti za hrozbu do budoucnosti. Podle březnového průzkumu společnosti STEM/MARK pro Mladou Frontu DNES je 60 procent lidí pro obnovení povinné vojny. Tento názor zastávají především muži a generace 45+, jichž by se osobně už branná povinnost netýkala. Překvapivě to ale neodmítají ani mladší generace, které by se v případě nasazení armády mohla povinnost vzít do ruky zbraň dotknout. Vypovídací hodnotu průzkumu snižuje, že se odehrál na příliš malém vzorku 310 lidí (reprezentativní průzkum musí mít alespoň tisíc respondentů) a odpovídali lidé starší 18 let. Pro většinu to tedy byla jen teoretická otázka, protože do zrušení povinné služby v armádě v roce 2004 se nastupovalo v 19 letech.
Veřejná debata o schopnosti a ochotě bránit zemi vyvolává otázku, kolik osmnáctiletých by na to fyzicky i mentálně mělo. A jaký vliv by naopak armádní výcvik měl na odolnost a schopnost čelit nejrůznějším životním krizím a problémům.
Když se z nejrůznějších úhlů podíváte na vývoj fyzické zdatnosti a psychické odolnost nejen Česka, ale většiny vyspělých zemí západního civilizačního okruhu, vidíte úpadek. Jsme čím dál bohatší, máme přístup k lékům a technologiím, které jsme si často ještě před dvaceti lety neuměli představit. Všechny ty vymoženosti jsme ale nedokázali využít k tomu, abychom se snažili být čím dál silnější a odolnější. Západní společnost připomíná přešlechtěného, přecitlivělého psa, který se roztřese hned, jak na něho foukne, nebo na něj někdo zvýší hlas. Plemeno, kterému je nejlépe na gauči v pokojové teplotě.
Nemá cenu srovnávat, jací jsme byli před sto lety a dnes, protože jsou to z mnoha důvodů nesrovnatelné epochy. Má ale cenu se dívat na to, v čem jsou mladí silnější nebo slabší, než byli jejich rodiče ve stejném věku. Ještě zajímavější a aktuálnější je pohled, jak jsme se proměnili posledních deset let. Ze srovnání je zřejmé, že jsme fyzicky i psychicky slabší a jsme hůř schopni ustát krize. Jsme čím dál změkčilejší společností, protože jsme si zvykli odmetat si z cesty problémy a výzvy. Tím přirozeně nejsme trénovaní v jejich řešení. Když přijdou a už se jim jednou vyhnout nedokážeme, jsme obtížně schopni je zvládat. Společnosti, které začaly fyzické i mentální schopnosti ztrácet, vždy v historii degenerovaly a upadaly. Ty, které uměly využít nových objevů ke svému posílení, prosperovaly.
Celý text si můžete přečíst v Best of Echo 2015, které si můžete objednat už nyní.