Elita EU východu nerozumí. Poláci vědí, proč volili Kaczyńského
Pozoruhodná reakce na polské volby přišla od šéfa skupiny států užívajících euro Jeroena Dijsselbloema. Pokud Polsko pod novým vládcem Jaroslawem Kaczyńskim, který nepatří mezi přátele uprchlíků, odmítne povinné kvóty migrantů, pak může spolu s Čechy a Maďary počítat s tím, že přijde o eurodotace. Odpověď je nasnadě: Proboha, už si je nechte. Už sami si to vyřiďte se svými stavebními firmami a dodavateli informačních či zdravotnických technologií, kteří tak přijdou o tučný zisk z veřejných zakázek na východě.
Dijsselbloemův výpad je však víc než neuváženým přeřeknutím. Může posloužit jako důkaz, že západoevropská elita nerozumí východním partnerům, i když jsou v Evropské unii už dvanáctým rokem. Je v tom značná porce sebeklamu. Rozšíření na východ patří do hrdinské legendy Evropské unie, jejíž politici, manažeři i úředníci přinesli dříve komunistickým zemím světlo moderního ekonomického systému, demokracie, liberálních hodnot, miliardových investic a tak dále. Funguje to skvěle, pokud se východ drží pravidel, ovšem pořádně to drhne, pokud se vrací ke svým starým zlozvykům.
HDP se nenajíš
To se teď bohužel stalo v Polsku, dosud vzorové zemi evropské integrace s průměrným ročním hospodářským růstem přes tři procenta nepřerušeným ani zhoubnou finanční krizí. Vzestup HDP se měl podle plánu transformovat do rozkvětu liberální demokracie a humanistických hodnot – a teď najednou získala absolutní většinu ve sněmovně strana silného vůdce, která vyznává nacionální hodnoty a spolu s tím oživuje protiněmecký resentiment. Nakonec volby vyhrála jenom tím, že se svezla na xenofobní protiuprchlické vlně. Takový pohled na svět opravňuje Dijsselbloemovu podrážděnou reakci.
Je to však chybný pohled a nejde jen o to, že Kaczyńského Právo a spravedlnost uprchlickou kartou nic nezískalo, naopak se muselo bát, že jí hlasy vezmou dvě radikálnější národovecká hnutí Kukiz 15 a KORWiN. Hlavním nedostatkem je příliš silná ekonomická podmíněnost takového přístupu. Pokud podle něho Evropská unie skutečně sestrojila strategii na vzestup východní Evropy, pak není divu, že vznikají potíže.
Polská média se shodují v tom, že hlavním důvodem porážky vládní strany Občanská platforma byl fakt, že nesplnila ekonomická očekávání, která v obyvatelstvu vzbudila při vítězných volbách v letech 2007 a 2011. Hospodářství posilovalo, Poláci měli silnou motivaci pracovat, výsledky však nakonec nebyly zázračné, a to zvláště pokud jde o spotřebu domácností. Před krizí dosahovaly příjmy polských rodin dvou třetin evropského průměru, po krizi tří čtvrtin. Odstup od rovněž prosperujícího Německa se podle Eurostatu přitom nezmenšil. Zato se v Polsku zvětšily příjmové rozdíly. Desetiletí prosperity nejvíc prospělo Varšavě a okolnímu Mazovskému vojvodství, kde příjmy průměrných rodin už dříve překračovaly o 70 procent příjmy v nejchudším Podkarpatském vojvodství na jihovýchodě země. Dnes jsou na tom Varšavané o devadesát procent lépe. Rozdíly se zvětšily i vůči relativně prosperujícím slezským regionům a Varšavané na tom jsou vůči nim už o třetinu lépe. Pro srovnání, Pražané jsou na tom o 60 procent lépe než lidé z nejchudšího Podkrušnohoří a o pětinu lépe než druzí nejbohatší Středočeši. Tento poměr se během krize nezvětšil, v druhém případě dokonce zmenšil.
Právě obyvatelé z chudých regionů východního Polska se nejčastěji živí v často nedůstojných rolích gastarbeiterů v Německu, následováni pracovníky ze západu země, kteří to mají zase do Německa nejblíže. Není divu, že největší ohlas měla Kaczyńského nacionální a protiněmecká rétorika podle očekávání ve čtyřech chudých vojvodstvích na východě (Podkarpatsko, Lublinsko, Svatokřížsko, Podlesí) a nečekaně také na západě ve vojvodství Lubušském a Dolnoslezském. Proti minulým volbám v nich zisky Práva a spravedlnosti vyrostly o víc než deset procent.
Zpátky k hodnotám všedního dne
Unie představila jako základní evropskou hodnotu ekonomizaci veřejného i soukromého života. Ve východní Evropě, která prošla během komunismu úpadkem veřejného života, se stala pohříchu jedinou hodnotou. Ukázalo se však, že pro značnou část občanů, například v chudých regionech, neodstraní ani největší pracovní nasazení základní potíže všedního dne. Východisko proto hledají jinde a Kaczyńského Právo a spravedlnost jim to slíbila svým programem na podporu rodin, stáří i národní hrdosti.
Také v Polsku se lidé chtějí mít lépe. Naučili se ctít pravidla tržní ekonomiky, zkusí to ale pro změnu doplnit ještě dalšími hodnotami. Případně to půjde i bez eurodotací.
