Zjištění WSJ: Obama nasadil špiony na izraelského premiéra

Americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) čelí dalšímu obvinění ze špionáže cizích i vlastních státních představitelů. NSA měla odposlouchávat konverzace několika členů amerického Kongresu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho poradci, údajně na pokyn Bílého domu. Podezření vyvolalo rozruch mezi kongresmany, kteří žádají vyšetřování.

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) přinesl zprávu, že komunikace amerických kongresmanů s významnými izraelskými představiteli o postupu proti íránském jaderném programu byla tajně sledována americkou Národní bezpečnostní agenturou.

Podle WSJ měla americká administrativa v roce 2011 vážné obavy, že Izrael vojensky napadne íránská jaderná zařízení, čímž by zhatil plány prezidenta Obamy na diplomatické vyřešení íránských jaderných ambicí. Prezident Obama měl proto autorizovat monitorování komunikace izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho nejbližších poradců.

Obavy z jednostranného izraelského kroku se podařilo rozptýlit. Rozhovory USA s Íránem však pokračovaly i v pozdějších letech a navíc v roce 2014 byl Benjamin Netanjahu pozván republikány, aby vystoupil v americkém Kongresu. Bílý dům měl údajně zájem zjistit, zdali izraelští představitelé nevyužívají utajovaných informací k ovlivnění amerických představitelů, případně zda Netanjahu neplánuje učinit v Kongresu prohlášení, které by kolidovalo se zájmy USA.

Potřeba znát záměry izraelských představitelů byla údajně taková, že v jistou dobu byla americká administrativa o výsledcích odposlechů informována v šestihodinových nebo i kratších intervalech. Součástí odposlechů byly diskuze izraelských představitelů s členy amerického Kongresu a čelnými představiteli židovské lobby v USA.

Představitelé Obamovy administrativy podle WSJ věřili, že získané informace budou moci využít k blokování Netanjahuovy kampaně proti dohodě s Íránem. Z odposlechů prý vyplývá, že Netanjahu a jeho poradci skutečně využívali neveřejné informace o průběhu americko-íránských rozhovorů k tomu, aby přesvědčovali americké činitele proti schválení dohody.

Netanjahuova snaha přesvědčit americký Kongres se nakonec setkala jen s částečným úspěchem. Senát sice v září 2015 hlasoval proti dohodě, ale ne takovou většinou, aby zvrátil rozhodnutí prezidenta Obamy.

Obvinění ze sledování komunikace vlastních členů zastupitelského sboru vyvolalo rozruch v americkém Kongresu. Třebaže byla zpráva zveřejněna těsně před začátkem nového roku, okamžitě následovala kritika ze strany zákonodárců.

Předseda Výboru pro zpravodajství Sněmovny reprezentantů Devin Nunes oznámil, že výbor zprávu WSJ prověří a že si již vyžádal související informace od zpravodajských služeb. Bývalý předseda Výboru pro zpravodajství Pete Hoekstra již vydal prohlášení, v němž žádá o vyšetřování kauzy a zahájení řízení proti odpovědným osobám z NSA a Bílého domu.

Prezident Obama již dříve uvedl, že USA omezí odposlouchávání spřátelených státníků. Mluvčí americké Národní bezpečnostní komise (poradní a koordinační orgán při Bílém domě, jemuž předsedá prezident USA) v reakci na aktuální obvinění obecně uvedl, že odposlechy se dějí jen v případě důvodů daných potřebami národní bezpečnosti, a ke konkrétním podezřením se nevyjádřil.

Šmírování mezi přáteli

Špionáž proti spřáteleným zemím, a zejména odposlouchávání jejich státníků, je velmi citlivou otázkou. Lze předpokládat, že ve světě tajných služeb není ničím výjimečným. Pokud se však takový případ dostane na veřejnost, může způsobit diplomatickou roztržku, podobně jako odhalení údajného odposlouchávání německé kancléřky Angely Merkelové americkou NSA. Případ, který zveřejnil Edward Snowden, vyvolal velmi rozhořčené reakce německých činitelů.

Izrael v reakci na aktuální zprávu WSJ prohlásil, že žádnou špionáž vůči USA neprovádí. Podobná prohlášení učinili izraelští představitelé již v minulosti. Například Newsweek však loni citoval anonymní zdroj z amerického Kongresu, podle něhož špionážní aktivity Izraele proti USA překračují akceptovatelné meze, jsou daleko rozsáhlejší než operace jiných spojeneckých států vůči USA a vzbuzují nevoli mezi americkými představiteli.

Aktuální zpráva WSJ zmiňuje incident, kdy izraelská rozvědka poskytla americké NSA špionážní software, který však umožňoval Izraelcům sledovat, k čemu jej Američané používají.