Transparentní účty? Horáček a Drahoš mají miliony, Zeman hlavně nadávky
Prezidentské volby 2018
NOVÉ
Jan Zatorsky/ Facebook Jiří Drahoš
Kandidáti na prezidenta si podle zákona museli do dnešního dne zřídit transparentní účet. Zatímco Michal Horáček i Jiří Drahoš ho už mají několik měsíců a postupně na něm shromažďují od svých podporovatelů miliony korun, Miloš Zeman si jej zařídil až v sobotu. Jeho účet zatím z velké části využívají lidé jako jakousi formu protestu proti jeho prezidentování a zasílají mu tam desetihaléře.
Rozhodnutí o tom, že prezidentské volby budou 12. a 13. ledna 2018, bylo vydáno ve Sbírce zákonů 28. srpna. Tímto dnem také oficiálně začala volební kampaň a všichni adepti na funkci hlavy státu si podle zákona o prezidentských volbách museli do pěti dnů založit transparentní účet pro financování volební kampaně. Právě v pondělí 4. září musí jeho existenci doložit. Uchazeči o funkci hlavy státu pak ještě budou muset do 7. listopadu podat přihlášku na ministerstvo vnitra.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Všichni tři nejvážnější kandidáti, Miloš Zeman, Michal Horáček i Jiří Drahoš, už disponují potřebnými 50 tisíci podpisy od občanů pro nominaci, a od soboty mají všichni i transparentní účet. Jako poslední si ho zřídil Zeman a zatím se na něm nashromáždilo jen o něco málo přes 10 tisíc korun.
Transparentní účet Miloše Zemana zatím slouží spíše jako taková protestní forma jeho odpůrců. Posílají na něj desetihaléře a do poznámky k platbě připojují vzkazy, kterými dávají najevo svůj nesouhlas se současným prezidentem a jeho dosavadním působením na Hradě.
Čtěte také: Kritika a urážky. Lidé posílají Zemanovi vzkazy a haléře na transparentní účet
Otázky přitom vzbuzují zejména Zemanovy cesty za občany do krajů. Prezident totiž opakovaně prohlašuje, že nejsou součástí předvolební kampaně. Podle něj se jedná o program naplánovaný prezidentskou kanceláří a placený z části z krajských a z části z hradních peněz.
Jan Outlý, člen nově zřízeného Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který bude kontrolovat právě i financování kampaně prezidentských kandidátů, ale argumentaci Zemana odmítá. Za volební kampaň je podle něj třeba považovat všechno, za co se obvykle platí a co současně slouží k propagaci kandidáta. Z tohoto hlediska jsou proto kampaní i besedy prezidenta s občany.
Také Vojtěch Weis, předseda Úřadu, v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že ač Zeman prohlásil, že nebude vést kampaň, právní úprava jasně deklaruje, co volební kampaň je. „A je úplně jedno, zda-li se jedná o současného prezidenta, který je ve funkci, nebo jakéhokoliv jiného kandidáta. V případě, že v době, která je z hlediska zákona označená jako doba volební kampaně, tak ty činnosti, které ti kandidáti dělají, by měly a my jako úřad budeme tyto činnosti posuzovat naprosto totožně, protože kdybychom tak nečinili, jednali bychom v rozporu se zákonem,“ dodal Weis.
Horáček utratil 12 milionů
Nejvíce peněz naopak do kampaně zatím investoval textař Michal Horáček, který si ji financuje z vlastních zdrojů a nepřijímá žádné finanční dary. Kvůli kampani založil spolek s názvem Máme na víc. Podle výpisů z účtu spolku dal Horáček dosud do kampaně 12 milionů korun, přičemž aktuální zůstatek na jeho transparentním účtu je 2,7 milionu.
Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš má nyní na svém účtu něco přes 10 milionů korun, přičemž okolo 5 milionů už utratil. Mezi jeho nejvýraznější podporovatele patří podnikatel Dalibor Dědek, který mu věnoval 2 miliony korun, nebo server motejlekskocdopole.com, placený web zaměřený na zprávy z byznysu, s příspěvkem 800 tisíc.
Účty si již dříve zřídil také třeba lékař a aktivista Marek Hilšer, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek kandidující za ODA, předseda strany Rozumní a hudebník Petr Hannig nebo exposlanec Otto Chaloupka. Kandidovat chce rovněž místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek za stranu Realisté, podnikatel Igor Sládek, někdejší ředitel kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl, podnikatel Vladimír Boštík nebo předseda Republikánů Miroslav Sládek.
V prezidentské kampani bude moci každý z kandidátů utratit maximálně 40 milionů korun. Dalších 10 milionů korun budou moci do kampaně investovat dva finalisté, kteří postoupí z prvního kola v případě, že v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.
