Ano, nepodvolit se Babišovi

Na vládní koalici byl víc než dva roky zvláštní pohled. Na povrchu byl klid. Žádné trapné hádky, jakými veřejný prostor sytili Petr Nečas s Miroslavem Kalouskem a Věcmi veřejnými. Klid na práci svědčil ale jen jedné straně. Andrej Babiš na koaliční partnery, nikoliv veřejně, ale zezadu, přes svá média, vyjížděl, kdy se dalo.

Nejoblíbenějším terčem byl premiér Bohuslav Sobotka, který je kvůli prodeji státního podílu v OKD bílým koňům Zdeňka Bakaly velmi zranitelný. Stranou zájmu však nezůstávali ani lidovci. Ministr zemědělství Marian Jurečka, který Babišovi posloužil při prosazení miliardového byznysu s biopalivy a přihrál mu šest set milionů korun dotací pro jeho zemědělské a potravinářské firmy, byl Babišovými médii manipulativně spojen s karuselovými obchody. Výsledkem dvou let koaličního vládnutí bylo zvýšení Babišovy podpory mezi lidmi o deset procent, zatímco jeho vládní partneři zůstali plus minus na svém. Na Babiše si nikdo z koalice netroufl. Dílem kvůli přesvědčení, že voliči nesnášejí konflikt a potrestají toho, kdo ho vyvolá. Dílem kvůli normálnímu strachu z Babiše a jeho pomsty, jíž je schopen díky finanční a mediální dominanci.

S blížícími se krajským volbami ČSSD i KDU-ČSL došlo, že podvolení se je ničí. A využili příležitosti, kterou jim naservíroval poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek. Ten ve sněmovně navrhl dvě brzdy Babišova vlivu. Firmy, v nichž má člen vlády podíl deset a více procent, by se nesměly účastnit veřejných zakázek. Žádný člen kabinetu by také nesměl mít v žádné firmě podíl převyšující čtyřicet procent. V řadě civilizovaných zemích je toto legislativní rozdělení politické a ekonomické moci naprosto běžné. Plíškovy návrhy prakticky znamenají, že Babiš buď musí opustit vládu, nebo musí na někoho převést alespoň šedesát procent Agrofertu. Zákon rovnou řeší i jeho mediální moc. Více než zmíněných čtyřicet procent nesmí vlastnit ani v žádném ze svých médií (Mf DNES, LN, iDnes.cz, Rádio Impuls).

Sociální demokraté i lidovci otevřeně řekli, že oba návrhy podpoří. Rozdíl je jen v razanci přístupu. ČSSD chce, aby začaly platit až od příštího volebního období. Lidovci jsou ochotni jít i na Plíškův původní plán, podle nějž budou účinné už od ledna 2017. Vyberou si návrh, který bude mít šanci projít. Pokud někdo necukne, projde stopka do veřejných zakázek i omezení vlastnictví firem pro členy vlády. Podpoří je totiž (až na tři poslance Okamurovy Strany přímé demokracie a babišovce) celá sněmovna od ODS po komunisty. Čínská zeď mezi byznysem a politikou by mohla mít většinu 150 hlasů. Babiš by si nejpozději před volbami 2017 musel vybrat mezi vládou a Agrofertem.

Byl to výborný taktický tah, který nabízel voličům ukázat pravou tvář Babiše. Ne toho mediálně vypulírovaného, pomateného strýce z Průhonic, který přišel sloužit zemi. Skutečného predátora, jenž se pere o vlastní zájmy. Voliči najednou v přímém přenosu uvidí, jak vyhrožuje ostatním koncem vlády kvůli zakázkám pro Agrofert.

Byl to tah, na němž ČSSD a lidovci nemohou prohrát. Potřebují jen pevné nervy. Babiš v první chvíli, když se to dozvěděl, vypadl z role. Začal vykřikovat, že musí zvážit, jestli má pokračování koalice smysl, když na něj partneři dělají takové „podrazy“. To je přesně pozice, která těžce poškozuje jeho politické vyhlídky. Lidé na první pohled uvidí: cože, on chce odejít z vlády kvůli Agrofertu? Vždyť přece přišel sloužit a bojovat proti zlodějnám, ne? Je to odkopání se v přímém přenosu.

Sledujte aktuální dění ze sněmovny: ČSSD cukla. Babiše a Agrofert u veřejných zakázek podrží

Vypadnutí z role netrvalo ani den. Babišovi rychle došlo (nebo mu to poradili tvůrci jeho veřejného obrazu v čele s americkými PR cenami ověnčeným Alexandrem Braunem), že ohrožuje politické vyhlídky, do nichž už pátý rok investuje peníze a moc. Už žádné výhrůžky odchodem z koalice. Veřejně smířlivě přiznává, že Agrofert možná převede na svou partnerku Moniku. A možná si ji při té příležitosti i vezme za manželku. Babiš veřejně demonstruje smíření s tím, že koaliční partneři pomohou prosadit okleštění jeho moci. Nic jiného mu nezbývá. Byl chytře zahnán do kouta.

Je to užitečná lekce, jak je chytrost a odvaha mnohem účinnější než strach a podvolení se. Snad nezůstane u jediné. Babiš je ale přes demonstrovanou smířlivost vnitřně rozzuřený. Kdo ho skutečně zná, ví, že je třeba být připraven na odvetu. Nebude čelní, přijde jako vždy zezadu.