K omezení Babiše chybělo pět hlasů. Kalousek: ‚ČSSD se podělala‘
ČSSD cukla na poslední chvíli
AKTUALIZUJEME
1
Sociální demokraté v pátek nepodpořili návrh, aby se firmy, které z více než deseti procent vlastní člen vlády, nemohly účastnit veřejných zakázek. Novinka, kterou k zákonu o veřejných zakázkách připravil poslanec opoziční TOP 09 Martin Plíšek, tak neprošla. Pro hlasovalo pouze 77 poslanců ze 162 přítomných. Scházelo tedy pět hlasů. Změna mířila hlavně proti vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO) a jeho holdingu Agrofert. O celém zákonu o zadávání veřejných zakázek nakonec poslanci hlasovat nestihli.
Pro Plíškův návrh v pátek hlasovala TOP 09, ODS a také většina poslanců KDU-ČSL a KSČM. Za lidovce se hlasování nezúčastnili ministři Pavel Bělobrádek a Daniel Herman, tři komunisté se zdrželi.
Podporu opozičního návrhu několik týdnů naznačovali i sociální demokraté, kteří se proti Babišovi v týdnu vymezili i při startu své krajské předvolební kampaně. Nakonec se ale potvrdily informace deníku ECHO24.cz a socialisté na poslední chvíli cukli. Že pro Plíškův návrh nezvednou ruku, uvedlo v pátek ráno hned několik poslanců ČSSD. Hned poté se na stranu premiéra Bohuslava Sobotky snesla na Twitteru kritika nejen z TOP 09, ale i ODS.
ČSSD si dala na billboardy heslo "Stát není firma", ale nechce podpořit omezení moci A.Babiše. Je to pokrytecké jednání, raději měli mlčet.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 4. března 2016
Sociální demokraté nicméně věří Babišově ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové, že je návrh v rozporu s evropským právem. A nevyslyšeli tak analýzu Martina Plíška, že o žádnou kolizi s evropským právem nejde.
Čtěte také: Babišova ministryně se motá ve lži, jak se bije za Šéfa
Proč nikdo neprokoukne lež, kterou se za Babiše bije jeho ministryně
„Obdobné ustanovení, které jsem navrhl, má ve svém právu i Rakousko. Doufám, že paní ministryně nechce říkat, že Rakousko porušuje evropské právo. Dnešní hlasování bude velmi důležité,“ řekl v pátek poslancům Plíšek s tím, že argumentace Šlechtové je slabá a zavádějící.
Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD v diskuzi označil návrh TOP 09 za marketingový tah, který proti střetu zájmů Andreje Babiše ve skutečnosti nijak nebojuje.
Gabal: Kde chybí etika, musí být zákon
Jiný názor než socialisté ale na návrh měli koaliční lidovci. „Já jsem samozřejmě neměl Agrofert. Ale čistě z etických důvodů jsem po ukončení zakázek propustil lidi a ukončil jsem činnost. Jestliže není přítomná ta etická dimenze na straně toho, koho se to týká, tak musí být zákon,“ řekl v diskuzi poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal.
Šéf jeho poslaneckého klubu Jiří Mihola uvedl, že si strana nechala udělat právní analýzy, které nepotvrdily obavy Šlechtové, že by byl návrh v rozporu s evropskou legislativou.
„Myslím, že je povinností zákonodárce problémům preventivně předcházet. Takovou prevencí je, že firmy, v nichž má podíl člen vlády, se nebudou moci ucházet o veřejné zakázky. Mají z titulu ministra informace, které jiní nemají. A tím porušují rovnou soutěž,“ prohlásil Mihola.
Dopadne to jako vždycky. ČSSD několik dní tvrdila, že to fakt udělá, že ten konflikt zájmů oddělá a dnes se podělá...https://t.co/JqF4Vg6n9B
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 4, 2016
Omezíme střet zájmů, tvrdí Sobotka
ČSSD teď tvrdí, že mnohem větší šanci na její podporu má další Plíškův návrh na omezení Babišova střetu zájmů. O něm budou poslanci rozhodovat za několik týdnů a počítá s tím, že by člen vlády nemohl být ovládajícím vlastníkem firem.
„Tady je postoj jasný. Říkáme ho pořád dokola,“ tvrdí premiér. Debata se ale povede o tom, zda by měla úprava platit už pro současné členy vlády, nebo až pro další volební období. ČSSD se přiklání k druhé variantě.
Čtěte také komentář: Ano, nepodvolit se Babišovi
Plíšek svou změnu načetl k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, který obecně převádí do národní legislativy evropské směrnice, jinak by hrozilo omezení čerpání evropských fondů. Zadavatel dostane díky normě k dispozici řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé vybírat podle nejnižší nabídnuté ceny, jako tomu je nyní.
Debata o Plíškově návrhu nakonec zcela překryla další části zákona, k němuž se ve sněmovně sešlo přes 350 pozměňovacích návrhů. O nich sice poslanci rozhodli, o celém zákonu už ale hlasovat nestihli a vrátí se k němu ve středu.
