Vláda posiluje moc agentů. Jejich lepší kontrola má ale zpoždění

Moc zpravodajských služeb v Česku posílí bez toho, aby ji doplnila také důkladnější kontrola práce agentů. Taková je hlavní výhrada opozice vůči návrhu zákona o zpravodajských službách, který v pondělí schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zpravodajci budou moci nově zkoumat například bankovní konta a čísla mobilů lidí podezřelých z účasti na organizovaném zločinu.

Dlouholetý ředitel Bezpečností informační služby (BIS) Jiří Lang má po pondělním jednání vlády důvod k úsměvu. Ministři kývli na návrh, který jim předložil společně s premiérem Bohuslavem Sobotkou. A podle kterého budou mít jeho lidé i agenti dalších tajných služeb do budoucna snadnější práci.

Zpravodajci například prolomí bankovní tajemství, aby se podívali na konta podezřelých osob. Nově přitom už nepůjde jenom o lidi podezřelé z financování terorismu, ale také z podílu na tuzemském nebo mezinárodním organizovaném zločinu. Telekomunikační operátoři jim budou muset zase říct, komu patří telefonní číslo, které předtím zjistili pomocí odposlechů.

„Představa, že nadšeně hlasuji pro rozšiřování pravomocí tajných služeb bez toho, aby byla zvýšená jejich kontrola, je pro mne problém.“

Bělobrádek: Pozor na vládu tajných služeb

Zatímco premiér Sobotka změnu na tiskové konferenci po jednání vlády přivítal, vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) rovnou zmínil také nutnost posilování kontroly. „Nechtěli bychom se dostat do situace, kdy by nám tu vládly tajné služby,“ poznamenal. Apel na lepší kontrolu zpravodajských služeb v souvislosti s posílením jejich pravomocí zaznívá také od pravicové opozice.

„Představa, že nadšeně hlasuji pro rozšiřování pravomocí tajných služeb bez toho, aby byla zvýšená jejich kontrola, je pro mne problém,“ řekl deníku ECHO24.cz poslanec Marek Benda z ODS. „Doba není úplně bezpečná a více pravomocí tajným službám je na místě. Na druhou stranu jsme zažili zneužívání tajných služeb ke špiclování vlastních občanů,“ přidal se Daniel Korte z TOP 09.

Co poslanci proti agentům zmůžou, v minulosti ukázal například příklad uniklých odposlechů mezi lobbistou Romanem Janouškem a někdejším pražským primátorem Pavlem Bémem.

Živé svazky neukážeme, odbýval poslance šéf BIS

Dohled nad zpravodajskými službami dosud vykonává Poslanecká sněmovna. Její možnosti jsou ale omezené a pro jednou z tajných služeb – Úřad pro zahraniční styky a informace – nemá ani žádnou kontrolní komisi. „Pravomoci parlamentu jsou zatím naprosto bezzubé. Je to spíš orgán, kterému může ředitel tajné služby někdy něco vysvětlit,“ míní Benda.

Co poslanci proti agentům zmůžou, v minulosti ukázal například příklad uniklých odposlechů mezi lobbistou Romanem Janouškem a někdejším pražským primátorem Pavlem Bémem (ODS). Jakkoli ředitel BIS Lang pilně chodil na jednání příslušné sněmovní kontrolní komise, poslancům toho nikdy moc nesdělil. Především zpochybnil, zda únik vůbec pochází z BIS. A potom se zaklel formulí o tom, že stejně nemůže věc blíže komentovat, protože jde o živý svazek.

Čtěte také: Pražské letiště bude snímat tváře pasažérů i auta v okolí

„Je třeba zřídit nějaký orgán, který by měl přístup i do živých svazků. A mohl zkontrolovat, co tam služba dělá. Aby existovala možnost se do tajné služby podívat a říct v případě pochybností, že pracuje v souladu se zákonem. Taková možnost dnes není,“ volá proto Benda.

Nový kontrolní orgán? První krok nejdřív na podzim

Už koaliční smlouva podepsaná loni v lednu na vznik nového kontrolního orgánu pamatuje. „Prozkoumáme zahraniční zkušenosti s působením od parlamentu odvozeného občanského kontrolního orgánu složeného z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejně respektovaných občanů, který by mohl doplnit dosavadní kontrolní mechanismy a provést i kontrolu vnitřní činnosti zpravodajských služeb a poskytnout informaci o tom, zda nedošlo k porušení zákona a zda služby konají podle svého poslání a zákonného určení,“ stojí v ní.

Vicepremiér Bělobrádek podtrhl, že lidovci budou na zvýšení kontroly zpravodajských služeb trvat. Jenže časový harmonogram vládních prací ukazuje, že vyšší pravomoci budou mít před kontrolou více než půlroční náskok. Zákon o rozsahu a způsobu kontroly zpravodajských služeb totiž má vláda začít projednávat až letos v září. A to teprve v podobě věcného záměru, který až v dalších měsících získá paragrafovou podobu a zamíří ke schválení poslancům, senátorům a prezidentovi.