Kde pálí protiruské sankce srdce Evropy

Kde pálí protiruské sankce srdce Evropy 1
Ekonomika
  • Kryštof Kruliš
Sdílet:

Komplex vzájemných sankcí mezi Ruskem a Evropskou unií se vytváří postupně od března 2014. Přibývají doprovodná opatření, která mají za cíl zmírňovat sankce druhé strany. Vzájemnou sankční přestřelku zahájila EU tradičním způsobem. Zavedla tzv. cílené sankce zaměřené na úzkou skupinu osob spojených s politikou Ruska vůči Ukrajině. Osoby na seznamu mají zákaz vstupu na území EU a jejich prostředky ve finančních ústavech v EU jsou zmrazeny.

S cílenými sankcemi (někdy používáno též označení chytré sankce, smart sanctions) má EU v posledních desetiletích poměrně bohatou zkušenost. Připomeňme sankční režim vůči vojenské juntě v Barmě/Myanmaru nebo vůči Mugabeho režimu v Zimbabwe. Výhodou je, že taková sankční opatření nepostihují zemi jako celek, ale jen vybranou skupinu jejích představitelů, kteří se na seznam dostanou na základě konkrétních činů porušujících lidská práva nebo, jako v případě ruského seznamu, kvůli porušení územní celistvosti jiného státu. Důvody zařazení na seznam jsou publikovány a dotčení mají možnost žádat i o soudní přezkum legálnosti svého zařazení.

Cílené sankce EU v červnu 2014 doplnila o velmi široce zaměřená omezení směřující vůči teritoriu Krymu. Zakázány jsou například veškeré investice do nemovitostí a obchodních společností na Krymu, včetně poskytování finančních služeb souvisejících s takovýmito transakcemi. V červenci a září 2014 pak EU zavedla i sankce zaměřené na ruský finanční sektor, technologické transfery v sektoru energetiky a zbrojní embargo, včetně vybraného zboží a technologií dvojího užití, tedy s možným užitím jak ve vojenské tak i v civilní oblasti. Subjektům z EU je například zakázáno obchodovat s cennými papíry (akciemi, dluhopisy i instrumenty peněžního trhu) vydanými některou z hlavních státem ovládaných bank usazených na území Ruské federace či společností podnikajících v energetice nebo v obranném průmyslu, pokud mají splatnost delší než 30 dnů. Toto částečné odstřižení od finančních toků pak, spolu s poklesem cen ropy a devalvací rublu, přineslo největší šok ruské ekonomice.

Celý komentář a další zajímavé zprávy z byznysu najdete na Roklen24.cz.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články