Amnestie nepomohla. Věznice jsou přeplněné. A bude hůř
Stoupající počet vězňů
NOVÉ
2
České věznice praskají ve švech. Ministerstvo spravedlnosti varuje, že amnestie Václava Klause z ledna roku 2013 situaci z dlouhodobého hlediska nevyřešila. Mnozí z vězňů se za mříže vrátili a jejich počet je nyní shodný s počtem na konci roku 2012. Ministerstvo doufá, že kritickou situaci vyřeší navýšením alternativních trestů, zavedením elektronických náramků nebo tím, že najde vhodné budovy pro rozšíření vězeňských zařízení. S tím ale nesouhlasí třeba obyvatelé Králík, kteří ženskou věznici ve svém městě odmítli.
„K 2. prosinci byla aktuální naplněnost českých věznic 22 566 vězněných osob ve všech zařízeních, což představovalo 109 % možných kapacit. V tuto chvíli jsme nuceni překračovat optimální kapacity o 2 030 osob,“ uvedla pro Echo24.cz za ministerstvo spravedlnosti Tereza Schejbalová. 22 566 vězňů představuje o 121 lidí více než na konci letošního září a o 381 více než na konci června. „Tendence je hrozivá,“ komentovala to mluvčí Schejbalová.
Optimální kapacita věznic v Česku, tedy zákonem nařízená norma čtyř metrů čtvereční na osobu, činí 20 853 osob. Pakliže se počítá s maximální kapacitou, uvažuje se o 3 metrech čtverečních na osobu, což vychází na 23 568 vězňů. Z toho plyne, že do naplnění maximální kapacity zbývá pouze 1002 osob. Při momentálním nárůstu vězňů by tato kapacita podle ministerstva mohla být dosažena za rok a půl, v srpnu 2018.
Ministerstvo spravedlnosti je přesvědčeno, že za naplněnost věznic může několik faktorů. „Podle našich průzkumů jsou hlavními důvody přísně nastavená trestní politika, tedy novela trestního zákoníku z roku 2010, nízký poměr využívání alternativních trestů a vysoká míra recidivy trestné činnosti,“ uvedla mluvčí. „Záměrem je nyní provést zmapování stavu vězeňských zařízení z pohledu možných a vhodných provozních a stavebních úprav a pracuje se i na navýšení ubytovacích kapacit ve vytipovaných vězeňských zařízeních,“ dodala Schejbalová.
V Králíkách věznici nechtějí
Dalším cílem ministerstva je získat vhodné objekty, ze kterých může vybudovat věznice. Takovým objektem měl být třeba bývalý dětský výchovný ústav v Králíkách. Ministerstvo plánovalo, že by do budovy, která patří státu, mohlo umístit až 200 vězeňkyň s nejmírnějším stupněm ostrahy. Obyvatelé několikatisícových Králík ale v referendu řekli věznici přesvědčivé „ne“. Navzdory tomu, že výsledek není pro ministerstvo spravedlnosti závazný, ministr Robert Pelikán přislíbil, že bude k jeho výsledkům přihlížet.
Ministerstvo chce přeplněnost věznic řešit také efektivnějším využíváním alternativních trestů typu peněžitého trestu. „Na toto ostatně společně apeloval předseda Nejvyššího soudu s generálním ředitelem Vězeňské služby a Nejvyšším státním zástupcem minulý týden,“ řekla Schejbalová. Ze statistik vyplývá, že peněžité tresty tvoří pouze zhruba 4 % všech trestů ukládaných českými soudy. Většina je udělena ve spojitosti s trestnou činností v dopravě, přitom by mohly být účinné také například u pachatelů majetkové a hospodářské trestné činnosti.
Česká republika zaostává v ukládání peněžitých trestů za západní Evropou. Třeba v Německu tvoří 84 % všech udělovaných trestů, v Rakousku zhruba třetinu.
Alternativním trestem je i domácí vězení. Ministerstvo nyní připravuje zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na dodavatele elektronických náramků. „Harmonogram se nicméně o několik týdnů prodloužil důkladnou testovací fází,“ přiznala Schejbalová. Přesto ministerstvo doufá, že smlouvu s vítězným uchazečem podepíše na začátku března 2017. Elektronické náramky testoval na začátku listopadu i sám ministr Robert Pelikán. Dokumentoval to několika fotkami na Twitteru.
Dostal jsem krásný nový
— Robert Pelikán (@RPelik) 31. října 2016
náramek. Vlastně jich bude víc a budu je postupně nosit do desátého. #testujemeelektronickénáramky #navlastníkůži pic.twitter.com/VtHdL4KBcT
Český trestní řád umožňuje využití elektronických náramků u trestu domácího vězení či podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Letos se pak zákon rozšířil i na vazbu. Ministerstvo svůj krok odůvodňovalo tím, že tím nedojde k přetrhání sociálních vazeb obviněného, který bude dále v kontaktu s rodinou, chodit do práce a věnovat se svým zájmům.
S ohledem na rostoucí počet vězňů požádal ministr Pelikán vládu o dalších 840 tabulkových míst pro Vězeňskou službu. Podle Schejbalové nemá Vězeňská služba už prakticky žádné rezervy. Počet příslušníků Vězeňské služby se totiž neměnil od začátku roku 2015, třebaže za tu dobu narostl počet vězňů o téměř 4 tisíce.
