Kolik lidí se odposlouchávalo? Ministerstvo neví

Řídí se žalobci a soudy zákonem, který jim ukládá informovat po pravomocném skončení řízení osoby o nařízeném odposlechu? To je otázka, na kterou poslancům nebylo schopné odpovědět ministerstvo spravedlnosti. Dosud si totiž nedělalo žádnou statistiku bezdůvodných odposlechů. Resort teď sesbíral první čísla. Z nich vyplývá, že se letos o bezdůvodném odposlechu nařízeném justicí dozvěděla zhruba polovina lidí, u nichž k tomu vznikla povinnost.

Nasadili na vás policie, žalobci nebo soudy bezdůvodně odposlech? Musí vám to sdělit. Zda to ale skutečně dělají, až doteď nikdo nevěděl. Ministerstva vnitra ani spravedlnosti se o to totiž nezajímala. Toho si všimli poslanci sdružení v komisi pro kontrolu použití odposlechů a od obou resortů si vyžádali čísla za minulý rok. Konkrétně je zajímalo, kolika lidí se jalové odposlechy týkají a kolik z nich je o tom skutečně informováno.

A zatímco vnitro dodalo čísla už v létě, spravedlnosti se omluvila s tím, že požadované údaje zjistit nedokáže. Ve středu tak předložil zástupce ministerstva poslancům alespoň dílčí čísla z letošního roku. Deník ECHO24.cz je má exkluzivně k dispozici.

„Já mám silné podezření, že institut výjimek je zneužíván. O bezdůvodném odposlechu se tak lidé vůbec nemusí dozvědět, i když jde o jeden z nejhrubších zásahů do základních lidských práv,“ říká Korte.

„Byli jsme informováni, že za letošek mají data od zhruba padesáti procent státních zastupitelství a soudů. K 30. říjnu vznikla povinnost informovat u 199 případů, z nichž skutečně sděleno to bylo 82 lidem. První souhrnné údaje ale budeme mít až za rok 2015,“ prozradil šéf komise Daniel Korte z TOP 09.

Nepoměr mezi těmi, které musí orgány o bezdůvodném odposlechu informovat a těmi, kterým takovou zprávu skutečně dají, vyplývá z výjimek v zákoně. Ty jsou ale příliš široké a dá se za ně schovat téměř vše. Koneckonců i poslanci upozorňují na to, že si tímto způsobem mohou soudy, státní zastupitelství a policie ulehčovat život. „Já mám silné podezření, že institut výjimek je zneužíván. O bezdůvodném odposlechu se tak lidé vůbec nemusí dozvědět, i když jde o jeden z nejhrubších zásahů do základních lidských práv,“ dodává Korte.

Válková: Je to problém, evidenci zavedeme

Že je chybějící statistika velký problém, připouští i ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Ta zpočátku s poslanci bezdůvodné odposlechy příliš neřešila, nicméně dnes už evidenci slibuje.

„Vidím to jako velmi problematické. Resort teď musí řešit dluhy minulosti a musíme do toho investovat značné prostředky. Náklady jsou takové, že jsme pro to museli i v rozpočtu vyčlenit zvláštní částku. Evidenci ale zavedeme, protože jde o zásah do základních práv a svobod. Takže to za to stojí,“ řekla ministryně pro deník ECHO24.cz.

Zatím to vypadá, že státní zastupitelství a soudy plní svou povinnost, která vyplývá z trestního řádu, daleko lépe než policie. Ta sice vzorně shromáždila i čísla za loňský rok, jenže z nich vyšlo, že se bezdůvodné odposlechy týkaly 551 případů, ale informováno bylo pouze 56 osob. Zbytek spadl právě pod nejrůznější výjimky.

Více čtěte: Policie informuje jen desetinu bezdůvodně odposluchávaných

„Že to zřejmě v resortu vnitra dopadne hůře než na spravedlnosti, to mě až tak nepřekvapuje. Všichni přeci známe problémy policie z minulých let, kdy se zabývala hlavně sama sebou,“ říká šéf bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa z ČSSD a pokračuje: „Nicméně u obou resortů byla chyba, že si nevedly evidenci, i když jim to ukládal zákon. Naštěstí zafungovala kontrolní role parlamentu. Ono je samozřejmě otázkou, jestli bezdůvodně odposlouchávaní o svém odposlechu chtějí vědět. Jestli pro ně není lepší, že třeba neztratí pocit bezpečí a soukromí. Ale dokud je to v zákoně, musí se ta povinnost plnit.“

Lidé by se o svém odposlouchávání měli dozvědět mimo jiné proto, že pak mají možnost obrátit se s žalobou na soud. Ročně u nás žalobci, policie a soudci nařídí tisíce odposlechů. Jen loni to bylo téměř sedm tisíc. O čtyři stovky víc než v roce 2012.