Nemocný Superslovák Fico

Zakládal si na dojmu největšího slovenského chlapáka. Ukazoval, jak sám bez ochranky každý den sportuje na dunajské hrázi, a před třemi lety porazil vojáky nejelitnější slovenské jednotky v klikování (za půl hodiny jich udělal 1001, zatím co výsadkář z jednotky válčící v Afghánistánu prý jen 485). „26. ledna se narodil Juraj Jánošík, veliký vzor mé vlády,“ říkal sociální demokrat Robert Fico. A kvůli tomu ho mnozí volili. Dnes je všechno jinak.

Fico byl od 14. dubna v nemocnici. Propustili ho včera a čeká ho dlouhá rekonvalescence. Špatně se mu udělalo, právě když cvičil na dunajské hrázi a patrně utrpěl slabší infarkt. A pak 51letému Ficovi chirurgové rozřízli hrudník, jeho srdce s největší pravděpodobností zastavili, napojili ho na mimotělní krevní oběh, vyřízli mu cévu, kterou přemostili ucpané cévy, jež zásobují srdce, a pak ránu zašili.

Proč ten opis? Protože právě operace bypassu a diagnóza infarkt v kombinaci se snahou premiéra a jeho lidí neprozradit žádné podrobnosti o nemoci zničily legendu o superhrdinovi. A v případě nejznámějšího slovenského workoholika se začíná spekulovat i o konci jeho kariéry. Jakkoli je pravděpodobné, že se z péče zdejších lékařských špiček vrátí do premiérské funkce, slovenská politika kvůli ucpání dvou nebo tří cév nebude, co bývala.

Proč? Popularita strany Směr klesá i tak. Před březnovými volbami měl 83 poslanců, po nich (ještě když byl superpremiér zdráv) jen 49. Prostě se za ta léta okoukal, mnozí přestali věřit, že jim pomůže, protože jim ani za osm let ve funkci premiéra nepomohl, a začali jim vadit korupční aféry i to, že nosí hodinky, které by stály průměrného Slováka dva roční platy.

Pád mýtu Superslováka ale patrně vše ještě urychlí. Slabý Fico je něco jako stárnoucí a slábnoucí Mečiar, jehož žákem vlastně je, ačkoli to nepřizná. Ve slovenské politice, stejně jako společnosti, se ale slabost, nemoc a stárnutí nenosí. Robertu Ficovi přeji brzké uzdravení.