‚Zastavím azyl.‘ Kritik islámu trhá rekordy a myslí na post premiéra
Ostře střežený Wilders
NOVÉ
1
Geert Wilders, nizozemský politik a asi nejznámější kritik islámu a islamizace Evropy, se doma těší dosud největší popularitě. Podle renomované domácí agentury na průzkum veřejného mínění Maurice de Hondt by jeho Strana pro svobodu (PVV) nyní získala v dolní komoře nizozemského parlamentu (Generální stavy) 39 křesel z celkem 150, což je historický rekord. Blonďatý politik si proto už pohrává s myšlenkou, že by se stal příštím premiérem. V obsáhlém rozhovoru pro list Metro také prozradil, co by udělal s žadateli o azyl a jaká ministerstva by jeho partaj ráda vedla.
Wilders se na žebříčku popularity nizozemských politiků drží setrvale hodně vysoko, opakovaně obsazuje první příčku, ale čerstvý průzkum je pro jeho konkurenty hodně studená sprcha. Strany vládní koalice v Haagu, liberální VVD a sociálně demokratická PvdA, by totiž obsadily jen 20 a 10 poslaneckých míst.
Smůlou pro Wilderse nicméně je, že o novém parlamentu se hlasuje až za půldruhého roku. To se však podle něj může změnit, protože od druhé světové války se v království konalo 17 předčasných voleb. A v roce 2017 můžeme získat i stovku poslaneckých křesel, dodává. Ale třeba i jen 10.
Aktuální a v minulých měsících stále rostoucí popularita PVV má podle domácích politologů a komentátorů prostou příčinu: uprchlickou krizi a sílící obavy Holanďanů z radikálního islámu a terorismu. Podle jednoho z říjnových průzkumů by téměř polovina obyvatel Nizozemí chtěla, aby se migrantům úplně uzavřely hranice.
Poslanec Wilders by si přál, řekl listu Metro, aby jeho strana vedla v případě jeho premiérství ministerstva všeobecných věcí, vnitra, zahraničních věcí a spravedlnosti. Šéf PVV by také chtěl sloučit záležitosti spojené s migrací do jednoho rezortu – zatím se o ně starají dvě ministerstva.
Snadněji by tak uskutečňoval své záměry, k nimž patří úplné zastavení udělování azylu. Na otázku, kolik by země ještě zvládla azylantů, odvětil Wilders stručně a jasně: „Nula.“ A co udělat s žadateli o azyl, kteří už v Nizozemí jsou? „Většina nemá povolení k pobytu, co s mě týče, musejí všichni odejít.“ Na to, kam by se měli podít, ale Wilders nedává jasnou odpověď: Neptejte se mě na řešení bince, kteří zapříčinili jiní, odvětil. V každém případě musejí ti lidé pryč ze země.
Islám podle něj do Nizozemí nepatří, i když Wilders chce rozlišovat mezi touto „ideologií zla“ a občany své země. „Ale cílem islámu je ovládat a zavádět šaríu,“ dodává jedním dechem. Že je mlčící většina muslimů mírumilovná a nikdy ani nečetla korán? „Možná je mlčící většina (muslimů) nebezpečnější než násilná menšina.“
Rezignace na soukromí kvůli vyhrůžkám
Předseda PVV si také brnkl na svoji oblíbenou strunu vystoupení Nizozemí z Evropské unie, třebaže tato idea má u jeho příznivců jen malou podporu. Jeho vzorem je Švýcarsko, které je pánem nad vlastními rozhodnutími. Wilders podle svých slov touží, aby se Nizozemí stalo opět hrdou a suverénní zemí, k čemuž patří i společná kultura, identita a vlajka. „Lidé musejí vědět, kdo jsou. Evropa nás stojí hodně peněz, zatímco sotva něco určujeme,“ argumentuje pro Metro.
Wilders patří k nejhlídanějším lidem v Holandsku, střeží ho dnem i nocí a už před lety musel prakticky rezignovat na skutečné soukromí. Důvodem jsou četné výhrůžky smrtí ze strany radikálních muslimů. Redaktorům listu řekl, že obdivuje svou manželku, že s ním sdílí tento obtížný život. Když jede autem po ulici, jedou před ním i za ním vozy s bodyguardy. Chybí mu i řada drobných věcí v životě. Nemůže si třeba sám ani dojít vybrat ven z domu dopisní schránku.
V půli června vznikla v europarlamentu (EP) nová nacionalistická frakce, jejíž základ tvoří zejména krajně pravicová strana Marine Le Penové z Francie. Kromě její strany Národní fronta (FN) je členem nové frakce nizozemská Strana pro svobodu, Svobodná strana Rakouska, Liga severu z Itálie, belgický Vlámský zájem, polský Kongres nové pravice a jedna nezávislá europoslankyně původně zvolená za britskou Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP).
Uskupení dohromady čítá 36 europoslanců pocházejících ze sedmi různých členských států, a splnilo tak podmínky pro vznik nové frakce. Podle pravidel má totiž být složená z nejméně 25 poslanců ze sedmi zemí EU.
