Brusel do Česka posílá 1328 uprchlíků. Vláda kvóty odmítá
Jak ulevit jihu Evropy?
NOVÉ
1
Evropská komise ve středu navrhla, aby další země Evropské unie v příštích dvou letech převzaly od Itálie a Řecka celkem 40 000 žadatelů o azyl. Do jiných zemí osmadvacítky ale budou přesunováni jen občané Sýrie a Eritreje, u nichž je velká pravděpodobnost úspěšného vyřízení azylové žádosti. Na Česko by podle zveřejněného návrhu připadlo celkem 1328 těchto osob. Mimořádný krok je snahou pomoci dvěma jižním státům EU, které se nyní potýkají s rozsáhlou migrační vlnou.
O plánu, který počítá také s unijním příspěvkem až 6000 eur (přes 160 000 korun) na jednu osobu, nyní budou rozhodovat členské země. Mnohé už daly najevo, že se jim nelíbí. Rozhodnutí přitom musí padnout takzvanou kvalifikovanou většinou, například Praha samotná by jej zablokovat nemohla.
Česká republika už ale dala najevo, že s plánem nesouhlasí a bude se v rámci Evropské komise snažit, aby kvóty neprošly. „Povinné kvóty a přerozdělování uprchlíků bez ohledu na jejich vůli není dlouhodobě udržitelným řešením současné migrační krize,“ řekl premiér Bohuslava Sobotky. Zkušenosti z minula navíc podle něj ukazují, že Česko není místem, kde by se uprchlíci z Afriky a Blízkého východu chtěli dlouhodobě usazovat.
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl, že každý, kdo potřebuje útočiště, azyl v Evropě nalezne. „Ale ti, kdo oprávněný nárok nemají, musí být rychle identifikováni a vráceni do své domovské země,“ zdůraznil také. Projekt se vůbec netýká takzvaných ekonomických migrantů.
Čtěte také: EU chce na moři bojovat s pašeráky lidí. Česko nabízí důstojníky
Evropská komise tak dnes plní to, co oznámila před dvěma týdny, když zveřejnila strategickou Agendu pro migraci. Dnešní návrh předpokládá, že poprvé v historii bude kvůli situaci s migranty na jihu EU využit článek 78 smlouvy o fungování EU.
277 procent. O tolik narostlo nelegální překročení italské hranice
Komise ve středu upozornila, že Itálie loni zaznamenala nárůst nelegálních překročení hranice o 277 procent proti roku 2013, šlo o 60 procent všech případů v unii. V Řecku počet za stejné období vzrostl o 153 procent. Nastaly v nich tak tedy podmínky „stavu nouze“, o kterých článek hovoří.
Využití článku ze základní evropské smlouvy ovšem znamená, že věc se netýká Dánska, které má v tomto smyslu dojednanou výjimku. Británie a Irsko mají nyní podle svých výjimek tři měsíce na rozmyšlenou, zda se k této záležitosti přidat chtějí. Jejich rozhodnutí ještě ovlivní konečné počty pro další země, komisí dnes zveřejněná čísla pro jednotlivé státy s účastí obou zemí nepočítají.
Itálie a Řecko jako zdrojové země logicky azylanty přijímat nebudou. Přerozdělování bude moci být pozastaveno ve chvíli, kdy sama přijímající země začne čelit velkému přílivu uprchlíků odjinud.
Čtěte také: Drama na moři. Sto mrtvých při boji o jídlo a vodu
Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos na tiskové konferenci podotkl, že okolo záměrů komise panují některá nedorozumění. „Neexistuje návrh na rozmísťování nelegálních migrantů napříč EU. Nenavrhujeme stanovení kvót. To slovo nemáme rádi a nikdy jsme jej nepoužili,“ uvedl. Počty přemísťovaných byly stanoveny v závislosti na ekonomickém výkonu země, velikosti její populace, míře nezaměstnanosti a dosavadním počtům udělených azylů.
Evropské exekutivě podle Avramopulose jde o jasná pravidla pro umístění konkrétně stanoveného počtu lidí, kteří zjevně potřebují mezinárodní pomoc. Připomněl, že komisi bylo v minulých měsících vyčítáno, že pro zvládání migrační krize dělá málo a není schopna zabránit ani stovkám úmrtí na moři.
24 tisíc lidí z Itálie a 16 tisíc z Řecka
Navržený počet 40 000 osob představuje asi 40 procent celkového počtu lidí, kteří loni v Itálii a Řecku o azyl požádali. Z Itálie by mělo být předáno 24 000 těch, kteří se vejdou do podmínek programu, z Řecka 16 000.
Komise v návrhu stanovila, že na přemístění budou mít nárok občané těch zemí, kterým je v EU udělován azyl ve více než 75 procentech žádostí. Loni tuto podmínku splňovali právě jen Syřané a Eritrejci.
Definitivní rozhodnutí o tom, zda dotyčná přemístěná osoba azyl získá, bude na cílové evropské zemi. V českém případě tady o udělení azylu mají rozhodovat české úřady.
Dalším ve středu oznámeným návrhem komise je doporučení členským zemím, aby si v příštích dvou letech podle kvótového klíče rozdělily celkem 20 000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, kteří ovšem nyní v EU nejsou. Na ČR by v rámci tohoto programu, na němž se má podílet také Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky OSN, připadalo 525 lidí.
