Topolánek bojuje za nový plynovod. Vyfoukne Rusům vítr z plachet?

Mirek Topolánek měl v posledních měsících nabitý program. Než odjel začátkem července na dovolenou, střídal jednu zahraniční cestu za druhou, v Praze se obvykle zdržel jen pár dní. Pět let po odchodu z politiky se bývalý premiér a předseda ODS dostal do role, jejíž záběr přesahuje hranice Česka. S jistou nadsázkou lze dokonce říci, že nyní může prosadit víc, než když vedl vládu země předsedající Evropské unii. Téma je přitom zhruba stejné – také v roce 2009 řešil dodávky zemního plynu do Evropy.

Tentokrát však Topolánek nekope za Českou republiku, ale spíš za Slovensko a hlavně za skupinu EPH Daniela Křetínského, která přes společnost Eustream provozuje slovenskou část hlavního tranzitního plynovodu mezi Ruskem a západní Evropou. Expremiér pendluje mezi Bruselem, Bratislavou a dalšími metropolemi a lobbuje za nový plynovod, jenž má propojit středoevropskou plynárenskou síť s jihovýchodem kontinentu a nahradit velkolepější, ale nerealizované plány Evropské unie nebo Ruska.

Nový plynovod s názvem Eastring má vést přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. „Projekt je od počátku koncipován univerzálně pro tok plynu oběma směry. Navíc maximálně využívá existující infrastrukturu a investiční náklady jsou poměrně nízké,“ hodnotí jeho přednosti Jiří Gavor z poradenské společnosti ENA. Podle propočtů plynovod nebude stát víc než dvě miliardy eur, což je mnohonásobně méně než u srovnatelných projektů. Délka plynovodu se má podle konečného rozhodnutí o trase pohybovat v rozmezí zhruba 700 až 1000 kilometrů, ambiciózní plán zatím počítá se spuštěním komerčního provozu na konci roku 2018.

Hra na několika šachovnicích

Více než třetina ruského zemního plynu směřujícího do Evropy zatím stále proudí přes Ukrajinu a Slovensko. Pro ruskou společnost Gazprom je to nejdůležitější trasa pro zásobování jejích největších evropských klientů, Německa a Itálie. Prezident Vladimir Putin chce ale ukrajinskou trasu od roku 2020 z přepravy úplně odstavit. To by znamenalo nepříjemný výpadek příjmů z tranzitních poplatků nejen pro Kyjev, ale i pro Bratislavu (slovenská vláda má z pozice 51procentního akcionáře Eustreamu nárok na většinu dividend). Kontrakt Slováků s Gazpromem sice vyprší až v roce 2028, takže i bez plynu by si státní kasa přišla ještě pár let na své, Křetínský i Fico si ale uvědomují, že je třeba připravit alternativy. Tou hlavní má být právě Eastring.

Topolánkovi pomáhá, že se s Ficem ještě jako premiér spřátelil, a současně se může spolehnout na dlouhodobou vstřícnost vládnoucího Směru – sociální demokracie ke skupině J&T, v níž vyrostl Křetínský a zůstává s ní byznysově spojen i po své emancipaci. Mezinárodní partie o nový plynovod ale není jednoduchá a Topolánek musí hrát hned na několika šachovnicích. Eastring může vyfouknout vítr z plachet Rusům, kteří se snaží posílit svoji exportní pozici v Evropě přes nové plynovody vedoucí mimo znepřátelenou Ukrajinu.

Celý text si můžete přečíst v aktuálním vydání Týdeníku ECHO