Orlík je na suchu. Lodě visí na břehu, chatařům chybí voda

Více než sedm metrů pod plánovaným stavem se nachází hladina vody v Orlické přehradě. Obyvatelům chatových oblastí vysychají studny a majitelům lodí zůstávají viset plavidla na břehu. Kvůli suchu odtéká z hráze více vody, než do ní přiteče. Vodohospodáři, aby umožnili lodě vyzvednout, ale uměle hladinu zvyšovat nebudou. S cílem udržet minimálně stanovený odtok jde podle nich rekreační funkce přehrady stranou.

„Chatové osady přestávají mít vodu. Vysychají studny, obnažují se břehy, je vidět bláto. Lodě leží na břehu a nedá se s nimi manipulovat. Nedosáhnou na ně často ani jeřáby, aby je vyzvedly. Přitom už na jaře byla voda o tři metry níž, než měla původně být,“ řekl deníku ECHO24.cz jeden z dlouholetých rekreantů na Orlíku Petr Štěpánek.

Vodohospodáři i přes letošní extrémní sucho, kdy do přehrady přitéká malé množství vody, musí udržovat minimálně stanovený odtok, který zaručuje dostatek vody pro ředění odpadních vod a udržení plavební hladiny na Vltavské kaskádě. Rekreační funkce se tak zejména z hygienických důvodů odsouvá na vedlejší kolej.

Majitelé lodí mají v tomto ohledu smůlu. Vyzvednout svá plavidla mohou zkusit pomocí jeřábu, nebo počkat, až zaprší. „Meteorologické podmínky, kvůli kterým hladina na Orlíku celé léto klesá, neovlivníme. Vodu, tak jako v případě Slapské přehrady, uměle navyšovat nebudeme. Pro nás je nejdůležitější udržet odtok kvůli čističkám odpadních vod. To je naše hlavní funkce, nikoli rekreační,“ řekl deníku ECHO24.cz mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Vypustí se Orlík úplně?

Extrémní sucho, které zavinilo pokles hladiny téměř na 340 metrů nad mořem, což odpovídá 13 metrům pod maximem, ale není jediný problém, který rekreanty na Orlíku i některé stálé obyvatele trápí. Hladina přehrady se má totiž v důsledku protipovodňových opatření snížit natrvalo.

O tom, o kolik metrů půjde voda dolů, teď jednají starostové přilehlých obcí s ministerstvem zemědělství i Povodím Vltavy. To si od ČVUT nechalo vypracovat studii, která počítá s šesti variantami včetně úplného vypuštění přehrady. Všechny možnosti a jejich důsledky jsou ale podle vodohospodářů zpracovány pouze v hypotetické rovině.

Vodohospodáři se kloní k první variantě, která pracuje se sníženou hladiny jen o více než metr, stejně tak obce přímo u Orlíku, které se v případě většího ponížení hladiny obávají odlivu obyvatel či ztráty cestovního ruchu. Navíc tvrdí, že v rámci opatřením proti povodním stejně nelze spoléhat pouze na Orlickou přehradu.

Obce se bojí povodní

„Žádná z obcí - ať už nad, nebo pod přehradou - by tím nebyla poškozena. Rekreační i další funkce by se zachovaly a navíc by se v nádrži zdvojnásobil retenční prostor až pro dvacetiletou vodu,“ komentoval Roldán z Povodí Vltavy.

S tím ale nesouhlasí starostové obcí, které leží níže na Vltavské kaskády, zejména Kralupy nad Vltavou nebo Mělník. Poslední velké záplavy z roku 2013 mají totiž ještě v živé paměti. Ohledně návrhu Povodí Vltavy se s výhradou obrátili na ministerstvo zemědělství. Radi by totiž, aby hladina poklesla až o 4,5 metru. Podle vodohospodářů by to ale mělo negativní dopad.

Stejně tak soudí i sezonní osadníci přehrady, trvalí obyvatelé a provozovatelé rekreačních zařízení, kteří proti trvalému snižování hladiny už vytvořili petici. „Sebrali jsme už stovky podpisů a podpořil nás i Svaz lodního průmyslu. Apelujeme na to, aby kroky směřující k snižování hladiny Orlické přehrady byly realizovány tak, aby nedocházelo k poškozování rekreační a krajinné funkce,“ uvedl iniciátor dokumentu Petr Štěpánek.

Čtěte také: Nebezpečnější než povodeň. Česko zasáhlo padesátileté sucho

Symbol Šumavy v ohrožení: vyschl přítok k Pramenům Vltavy

Řeka po zásahu ekologů zežloutla

Plavci vs. motorové čluny. Kdo ovládne české řeky?

Splašky, sinice a plísně. Proč se nekoupat v řekách