Čtyři kavárenské omyly ministra Babiše

Čtyři kavárenské omyly ministra Babiše 1
Politická aréna
  • Jan Klusáček
' alt="Jan Klusáček" />
Sdílet:

V pondělí odpoledne nás první místopředseda vlády Andrej Babiš obdařil první dílem své videosérie Babišova kavárna, v níž odpovídá na dotazy voličů, tentokrát o zdravotnictví. I když celé video netrvá vč. znělky ani sedm minut, je pozoruhodné, kolik omylů, lží a nesmyslů se podařilo do tak krátkého času vtěsnat. Pojďme se na pár z nich podívat. 

Všetci kradú

Jako obvykle se snaží Andrej Babiš nedostatek peněz svést na to, že je někdo rozkrádá. To je krásné řešení, protože na „nejmenované zloděje“ se dá svést kdykoli cokoli. Ve skutečnosti však české zdravotnictví funguje překvapivě efektivně a není důvod se domnívat, že se v něm krade více než ve školství nebo třeba v Agrofertu. Existuje-li organizace hospodařící se stamilionovým či miliardovým rozpočtem, vždycky se objeví někdo, jemuž vrtá hlavou myšlenka, zda by nešlo pár z těch milionů dopravit nějak do vlastní kapsy. Obranou jsou jasná pravidla, která je při hospodaření třeba dodržovat. Až na tragický (ale nakonec odhalený a vyšetřovaný) případ dr. Dbalého na Homolce, není prakticky znám jiný případ, kdy by v konkrétní státní nemocnici docházelo k podstatným nepravostem. Pokud by se v českém zdravotnictví skutečně kradlo tak, jak tvrdí ministr Babiš, už dávno by žádné státní nemocnice neexistovaly. Pokud by jeho tvrzení bylo pravdivé, znamenalo by, že prof. Vyzula, bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu, dnes předseda Zdravotního výboru Poslanecké sněmovny za ANO, také kradl? A pokud ne, jak je možné, že neplatil svým zdravotníkům jako v Rakousku? A není náhodou spíš problém v tom, že z českého (nominálně podstatně nižšího) HDP jde na zdravotnictví mnohem nižší procento než v Rakousku či Německu? Že máme jeden z nejvyšších podílů veřejných výdajů na zdravotnictví v celé EU?  

Méně peněz do budov a přístrojů, více do platů   

Tvrzení, že se nemají opravovat fasády nemocnic, nemají se kupovat moderní přístroje a místo toho dát ty peníze do platů, to je prostě nesmysl. Byl se pan Babiš někdy podívat třeba na Bulovce, u sv. Anny  nebo Královských Vinohradech? Doopravdy mu přijde, že to nejsou strašlivě podinvestované areály? Že tam neutíkají peníze na provozních nákladech? A přístroje? Moderní medicína se prostě se siderickým kyvadlem dělat nedá. Pokud chceme poskytovat občanům ČR špičkovou péči, musíme také zajistit pravidelnou obnovu přístrojového vybavení. Moderní rentgeny, CT, MRI, PET nebo lineární urychlovače něco stojí. Staré přístroje obvykle podávají horší výkony s vyššími provozními náklady. Opravdu tohle pan Babiš pro české nemocnice a hlavně české pacienty chce?    

Za stejný výkon, stejná úhrada

Možná by se měl konečně někdo z ANO odvážit a vysvětlit svému předsedovi, že české nemocnice dávno nejsou placeny podle výkonů. Ve skutečnosti jde o platbu za diagnózu kombinovanou s úhradovým paušálem. Výkonová platba je oproti tomu zcela zanedbatelná. A to je dobře. Úhrady podle diagnóz motivují nemocnice k co nejefektivnějšímu poskytování zdravotní péče, na rozdíl od plateb za výkony, které je naopak motivovaly k opakovaným bezúčelným vyšetřením či zbytečnému prodlužování hospitalizace k dosažení žádoucí obložnosti. Je v oblasti úhrad zdravotní péče všechno ideální? Určitě ne. Je ředitel Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, který má na starosti nové nastavení úhrad za diagnózu (tzv. DRG), dědeček s kouzelnou hůlkou, jejímž mávnutím se všechny problémy vyřeší? Kéž by! Ale je jisté, že platby za výkon, navíc pro všechny stejné, jsou cestou do pekel. Proč by neměly být více odměňovány nemocnice, které poskytují kvalitnější péči, které vrací pacienta rychleji do produktivního života, které mají nižší úmrtnost nebo jednoduše vyšší spokojenost pacientů? Opravdu si pan Babiš myslí, že když stanoví v jiném odvětví služeb, třeba u kadeřníků, jednotné ceny, že se zvýší kvalita nebo efektivita?   

Stát nemá takové možnosti, ale měl by to řešit

Je vždycky fajn, když jeden ministr ví, co by „měl řešit“ jiný ministr. Horší ovšem je vymyslet, jak to vyřešit. Ano, velká část absolventek středních zdravotních škol odchází mimo zdravotnictví. Některé se přesunou do sociální služeb a některé třeba do administrativy. Tenhle problém však jistě nevyřeší 10% nárůst tarifní složky platu (reálně tak stěží 5%). Zrovna sestry neumíme využívat efektivně. Zatímco po nich chceme vysokoškolské bakalářské, ba i magisterské vzdělání, na jejich náplni práce se to zdaleka neodráží. Chtít po magistrách vynášení mísy prostě není efektivní využití jejich vzdělání. Edukace, zaznamenání anamnézy, domácí péče, kontinuální péče o chronicky nemocné, to jsou všechno oblasti, v nichž mají vzdělané sestry své nezastupitelné místo. Musíme jim tedy dát kompetence a z toho vyplývající adekvátní finanční ohodnocení. Na druhou stranu jistě bude existovat řada úkolů, pro něž bohatě stačí střední odborné vzdělání. I to je potřeba si férově přiznat a podle toho taky organizovat práci v nemocnicích. Myšlenka na stipendia pro student(k)y ošetřovatelství není nijak novátorská, řada firem takto na odborných školách technického zaměření postupuje dávno. Pokud si ale Andrej Babiš myslí, že to státní nemocnice dělat nemůžou kvůli právním předpisům, možná by se měl zamyslet, který resort má v gesci právní úpravu příspěvkových organizací… Ano, je to jeho MF…   

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz