Cikána přistihli, jak krade koně

Od září 1962 začali Sověti na komunistické Kubě tajně rozmisťovat rakety, přičemž znepokojeným Američanům všechno zapřeli. Situace se vyhrotila v říjnu, kdy už měl Washington k dispozici fotografie raketových ramp a kdy spustil námořní blokádu Kuby. Sovětům nakonec nezbylo než rakety stáhnout – manévr, který už by utajovat nešlo, takže se jakýmsi propagandistickým saltem celou záležitost pokusili obrátit ve svůj prospěch a odvoz těch raket, které na Kubě nikdy nebyly, podat jako důkaz své mírumilovnosti. Každý soudný člověk viděl, že se Moskva ocitla v trapné situaci.

Svůj kubánský moment teď prožívá Andrej Babiš. Včera dospělo do druhého čtení pokračování daňové slevy pro biopaliva první generace (Agrofert je lídrem této první generace na českém trhu). Druhé čtení spočívá v podávání pozměňovacích návrhů ve výborech. Opoziční poslanec Miroslav Kalousek připravil návrh, jímž by daňové zvýhodnění tzv. vysokoobsahových biopaliv skončilo. Hrozilo, že se zákon bude znovu přetřásat, se svou původní podporou začínají váhat i koaliční spojenci. Babiš tedy ve včerejších Hospodářských novinách oznámil, že od slev pro biopaliva první generace nejenže ustupuje, ale že to dokonce ANO ve sněmovně samo navrhne.

Zmocněn byl poslanec Karel Rais. Nemohl sice Kalouska předhonit a poslanci ANO - asi proto, že hlasovat proti Kalouskovi je jejich podmíněný reflex - tím, že nepodpořili Kalouskův návrh, nevědomky shodili i Raisův záměr. Nicméně předpokládáme, že to byla jen provozní nesrovnalost a Babišova změna linie platí. Je to změna k lepšímu a nezbývá než doufat, že revize sama nebude zase nějakým pokoutným manévrem revidována.

Ale velkou práci s vysvětlením změny kursu si v ANO nedali. Babiš tvrdí, že „už nechce poslouchat Kalouskovy lži a demagogii“. Donedávna předseda Babiš i jeho pravá ruka Jaroslav Faltýnek tvrdili, že pokud státní podpora pro biopaliva skončí, republice hrozí vysoké pokuty z Bruselu. Kdyby to s těmi pokutami byla pravda, není teď od nich nezodpovědné ohrožovat nás jenom kvůli tomu, že už se ministru Babišovi nechce poslouchat „lži a demagogii“ jednoho opozičního poslance? Tedy něco, co v parlamentní demokracii patří k pracovní náplni člena vlády?

Na historii s biopalivy se dobře ukazuje, že ani Andrej Babiš není žádný neporazitelný parní válec, kterému by bylo pošetilé stavět se do cesty. On spíš jen zkouší, co mu projde, a při trochu organizovanějším, nebo aspoň hlasitějším odporu i on dokáže docela rychle uhnout.

V tomto případě uhnul téměř samojedinému poslanci Kalouskovi. Kalousek patří k těm poslancům minulé sněmovny, kteří nás tehdy do zvrhlého světa biopaliv uváděli. Tady mu ale nikdo neupře zásluhu, že na skandální střet zájmů, v němž si Babiš sám napsal zákon, který jeho firmě garantuje několikamiliardový obrat na pět roků dopředu, upozornil a učinil z něj veřejné téma.

Pozornost si musel zjednávat asi měsíc a dost usilovně. I za cenu toho, že se bude opakovat a že to může působit únavně, ale trpělivost se nakonec vyplatila. Babiš musel momentálně ustoupit a teď hraje o to, aby jeho ústup vypadal jakž takž důstojně.

Historik Václav Veber v jednom svém textu o kubánské krizi cituje memoáry Nikity Chruščova, který ještě po letech hájil lhaní v kubánské krizi. Chruščov si pomohl politicky nekorektním příměrem k „cikánovi, který byl přistižen při krádeží koně: Nejsem to já a není to můj kůň.“

Takové situace prý vládnutí s sebou přináší. Náš vicepremiér taky po nějakou dobu zapíral tak zjevné skutečnosti, jako že jeho Agrofert má z jeho návrhu výhody, zapíral dokonce, že návrh sám sepsal. Ale trvale se to ustát nedalo. Jen škoda, že včas nedal vědět svým příznivcům v Nadačním fondu proti korupci. Ti vydali „analýzu“ o biopalivech, v níž se až dojemně drží původní Babišovy argumentace. Vyšla pouhý den předtím, než předseda změnil linii. Pěkná reputační sebevražda.