Babišistán je v biokrizi. A koalice nám servíruje klid?

Obchodní a politické zájmy ministra financí Andreje Babiše se poprvé dostaly do vážného rozporu. Biopalivový producent Andrej Babiš si potřeboval zajistit pokračování daňových úlev na své suroviny, které mu vynášejí miliardy korun. Nejpopulárnější politik, předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš potřebuje pro udržení přízně voličů budit dojem, že si rozhodně přes svůj politický vliv nepřihrává žádný byznys. Snažil se tou uličkou projít v co největší tichosti. Přesně kvůli té tichosti si mimochodem pořizoval před téměř dvěma lety nejvlivnější mediální dům.

Zkuste si udělat malé intelektuální cvičení. Představte si, že by svého času třeba Jiří Paroubek, Mirek Topolánek nebo Petr Nečas vlastnili fabriku a jejich vláda by schválila pokračování daňových úlev zaručující miliardové zisky. Média by je zničila. Velmi rychle by buď museli od svého záměru ustoupit, nebo spíš rovnou rezignovat. Dá se to celkem přesvědčivě říct, protože v době, která ještě byla média svobodná, po nich novináři šli jako honící psi za nesrovnatelně méně významné věci.

Andrej Babiš se nechtěl vzdát ani podnikatelských, ani politických zisků. A myslel si, že všechny oblbne. Sám navrhne hlasovat proti pokračování podpory, ale jeho poslanci ho prostě „neposlechnou“ a podporu trhu, na němž má Agrofert ministra financí podíl 60 procent, prodlouží. Pár dní budou rituální řeči o konfliktu zájmu a pak nastane klid.

Koaliční partneři na tuto hru jako ovce přistoupili. Ozvali se až ve chvíli, kdy z nich chtěl šéf poslaneckého klubu babišovců Jaroslav Faltýnek udělat vyložené hlupáky. Když se ale lidovcům omluvil, rychle se zase stáhli.

Koaliční klid se dá celkem snadno vysvětlit. Sociální demokraté si sice na poslední sjezdu schválili antioligarchické tažení. Pak si ale z průzkumů zjistili, že jejich voličům nejvíce vadí koaliční hádky. A tak se stáhli a přestali na svého koaličního oligarchu útočit. Jejich stranický politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy dělnické akademie to ve včerejším rozhovoru na Radiožurnálu řekl rovnou: „Lidem, kteří se nezajímají hlouběji o politiku, nejvíc vadí, když se bude koalice hádat jako za časů Kalouska a Nečase.“ 

Prakticky to znamená, že Andrej Babiš si může dovolit úplně všechno. Nikdo z jeho koaličních partnerů se neozve, protože klid je hlavní hodnotou. Pěkně nám roste ekonomika. Klesají ceny i nezaměstnanost. Stoupají platy. Tak si nechme lidi v klidu užívat a neotravujme je. Oni nás za to budou podporovat. Žádný konflikt v koalici nehrozí, ať se bude dít cokoliv. Klid je v nastartované ekonomice nejvyšší hodnota, na níž vydělá Sobotka, Babiš i Bělobrádek. Stačí jen se stylizovat do role těch, kdo vrátili zemi k prosperitě.

V takové chvíli je zásadní, aby se opozice k něčemu zmohla. Pokud by to neudělala, budou se cítit ti voliči, jimž nehorázné chování Andreje Babiše vadí, úplně bezprizorní. Kdyby to Petr Fiala a Miroslav Kalousek neudělali v takové flagrantní chvíli, neměli by si už ani právo říkat opozice. Jistě, hlasování o nedůvěře vládě je gesto. Ale velmi důležité. Je to příležitost alespoň na chvíli v přímém přenosu lidem ukázat, do jak bizarní situace jsme se dopracovali.

Andrej Babiš se těší velké podpoře hlavně proto, že jeho virtuální obraz servírovaný voličům je úplně jiný, než výsledky jeho skutečných činů. Za jedinou podstatnou věc, která se mu zatím ve vládní funkci podařila, se dá považovat výrazné zhoršení výběru daní v časech nejvyšší prosperity od krize roku 2008.  

Projekt Babišistán je v krizi. Fiala s Kalouskem se správně snaží, aby si toho co nejvíc lidí mohlo ve vzácné chvíli, kdy se jim dostává v kastrovaném mediálním prostoru pozornosti, všimnout.