Maltézští rytíři blíž k miliardám. Prolomí se Benešovy dekrety?

Ruku v ruce s obměnou náměstků Státního pozemkového úřadu může dojít i ke změně postoje úřadu k vydávání majetku. Týká se to i sporné žádosti Suverénního řádu maltézských rytířů o vydání lukrativních pozemků v Praze-Březiněvsi. Jak dokazuje dokument z jednání poradní skupiny úřadu, který má server ECHO24.cz k dispozici, odborníci z řady institucí na setkání zvažovali, zda žádosti vyhovět, nebo nechat rozhodnout soud. A i proto, že na poradě chyběl tehdejší šéf úřadu Petr Šťovíček, který byl v případě tohoto řádu proti vydání, převažovaly spíše názory miliardové pozemky vydat.

Skupina expertů pod Státním pozemkovým úřadem sdružuje širokou škálu lidí. Kromě úředníků ze Státního pozemkového úřadu v ní sedí třeba zástupci ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Akademie věd ČR, právníci a další. Smysl a cíl poradního sboru, s nímž přišel exministr zemědělství Miroslav Toman, byl jasný: dát dohromady širokou skupinu lidí, kteří mají s problematikou vydávání majetku každý svou zkušenost a budou tedy moci nejlépe zhodnotit pro a proti u často sporných případů.

Kontroverze případu maltézských rytířů spočívá v tom, že ministerstvo zemědělství rozhodlo o konfiskaci majetku řádu 24. února 1948. Tedy pouhý den před rozhodnou restituční hranicí 25. února. Zdá se tedy, že rytířský řád by na majetek neměl mít právo, stát by se vydáním mohl dopustit prolomení tzv. Benešových dekretů.

Skupina zasedla naposledy začátkem února a její další jednání je zatím v nedohlednu. Právě únorové jednání ale přineslo živou diskuzi o tom, zda vydat pozemky v Praze-Březiněvsi Řádu maltézských rytířů. Z jednání se omluvil tehdejší šéf úřadu Petr Šťovíček (měl spory s velmistrem řádu a obával se osočení z podjatosti), o několik dní později byl navíc ze svého postu odvolán.

Prolomí se hranice 25. února 1948?

A absence Šťovíčka byla na jednání znát. Tehdejší ředitel totiž prosazoval, aby o sporném případu maltézských rytířů rozhodl až soud. Na únorovém jednání poradní skupiny ale tento názor zazníval spíše menšinově.

Kontroverze případu maltézských rytířů spočívá v tom, že ministerstvo zemědělství rozhodlo o konfiskaci majetku řádu 24. února 1948. Tedy pouhý den před rozhodnou restituční hranicí 25. února. Zdá se tedy, že rytířský řád by na majetek neměl mít právo, stát by se vydáním mohl dopustit prolomení tzv. Benešových dekretů. Jenže řád argumentuje, že rozhodnutí o konfiskaci dostal až v březnu a restituce se ho tak týká. A právě to, kdy přechází majetek na stát, bylo jádrem diskuze poradní skupiny.

Zástupce pozemkového úřadu byl toho názoru, že pokud by platil postup z prvních restitucí v 90. letech, přechází majetek na stát faktickým převzetím nemovitosti. A k tomu rozhodně nemohlo dojít hned druhý den po vydání rozhodnutí o konfiskaci. S tím souhlasila i zástupkyně ministerstva kultury. Proti se postavil profesor a respektovaný právník Václav Pavlíček. Upozornil, že zákon o církevních restitucích pojem „faktické převzetí“ neobsahuje. A úředník logicky nemůže sám původní zákon aplikovat na nový, to je věcí soudu. Pavlíček také uvedl, že podle zápisu z roku 1949 došlo k převodu ke dni 24. února 1948.

Na jednání jasné ne proti vydání majetku nezaznělo. Poradní skupina se od začátku února nesešla a po změnách, které včera proběhly na postech náměstků, je možné, že dosavadní trend posunovat nejasné případy k soudu se umenší, nebo dokonce zcela zmizí.

Server ECHO24.cz o tom, že do úřadu přijdou noví náměstci, informoval jako první. 1. náměstkem bude Petr Lázňovský, dalšími náměstky pak Milan Rybka, Svatava Maradová a dosavadní tajemník zemědělského výboru sněmovny Vojtěch Weis. Právě ten bude mít v úřadu na starost vydávání majetku.

Vydání majetku by bylo porušením zákona

Změna v přístupu úřadu by byla ranou pro starostu Březiněvsi Jiřího Haramula (nezávislý). Ten je jedním z největších bojovníků proti vydání pozemků maltézským rytířům. „Vyvlastnění proběhlo 24. února 1948. A výklad toho, zda je to platné, či neplatné, přináleží pouze a výhradně nezávislému soudu. Nikoliv rozhodnutí nějaké komise či poradní skupiny, to by snad bylo porušením zákona,“ komentoval jednání pro ECHO24.cz Haramul.

Rozhodnutí tehdejšího ministerstva zemědělství je podle něj jasné. Podle starosty se teď v Březiněvsi hraje o miliardy. „I blbé zákony jsou zákony, to se musí respektovat. Ale tady jde o velké peníze. Když vezmu jen hodnotu pozemků v Březiněvsi, což je asi 120 hektarů a přepočítám to pěti tisíci za metr, tak jsem na šesti miliardách,“ dodává.

Na to, jak se nové vedení úřadu postaví k vydávání majetku církvím, si chce dát pozor i poslanec ČSSD a náchodský starosta Jan Birke. Ten byl první, kdo upozornil na spornou restituci benediktinů z Broumova. „Já to samozřejmě budu velmi pozorně sledovat. Pokud by se ukázalo, že úřad začne k vydávání přistupovat jinak než doposud, tak by to samozřejmě vybízelo k otázce, zda výměna ředitele nemohla být účelová,“ říká Birke.