Toto a jeho sestry. Bez rodičů, v zajetí drog a chudoby

Život může být nespravedlivý a krutý svou lhostejností. Každý má však většinou na výběr, kam bude směřovat – zda bude bojovat na změně, či ponechá svůj život v chudobě a bídě. Unikátní sondu do života rumunské rodiny, žijící na okraji společnosti v chudinské čtvrti hlavního města Rumunska, uvádí festival Jeden svět.

Rumunsko představuje jednu z nejchudších zemí Evropské unie. Více než dvacet procent obyvatel, neboli přibližně čtyři miliony lidí, je ohroženo chudobou. Velké množství Rumunů nemá přístup k řádnému vzdělání, zdravotní nebo sociální péči, čelí nezaměstnanosti.

Dokumentární film režiséra Alexandra Nanau Toto a jeho sestry přibližuje divákovi sociální situaci v Rumunsku prostřednictvím příběhu tří sourozenců. S matkou ve věznici, Toto, Ana a Andrea se musí postarat sami o sebe v malém bytě na chátrajícím předměstí Bukurešti.

Je rok 2013, sourozenci přežívají sami v zanedbané čtvrti. Přečkat noc pro ně znamená spánek na špinavé pohovce v přeplněném pokoji, jehož bezprostředním nebezpečím jsou injekční jehly. Matka si již tři roky odpykává trest za obchod s drogami, své děti vídá pouze při emotivních návštěvách.

I přes to všechno, hlavní postava filmu, desetiletý Totonel, zůstává silný. Zvyklý na bídu, špínu a život bez matky, každý den se po škole vrací ke dvěma sestrám, Aně a Andree. Zatímco starší Ana stejně jako matka propadla drogám, mladší Andrea utíká před samotou na ulici. Chaotická domácí situace má škodlivý vliv nejen na vzdělání dětí, ale především na jejich výchovu.

Život se všem sourozencům změní po zásahu protidrogové policie v ghettu, kdy je Ana zatčena. Mladší sourozenci se ocitají sami na pospas chudinské čtvrti. Po propuštění Ana slibuje, že se napraví, ale tento ušlechtilý pokus brzy končí jako obvykle u závislých na heroinu – opět klesá do nevyhnutelného cyklu zneužívání drog. „Hořký živote, co jsi mi to udělal,” naříká Ana nad svým osudem.

Nové zázemí, radost i pád

Obraz chudoby a užívání drog je krutý, ale střídají se i okamžiky naděje: upřímná náklonnost mezi Totonelem a Andreou, a jejich touha po změně. Společně se uchýlí do nového domova – sirotčince, krátkodobého útočiště, dokud jejich matka nebude propuštěna na svobodu. Andrea se teprve zde, v 15 letech, učí číst a psát. Toto objevuje novou vášeň – tanec, kde si vybíjí svou dětskou energii.

Zatímco Ana žije stále sama v zajetí drog, Andrea i Toto se mění a konečně cítí radost ze života. Změna nastává i v jejich postoji k brzkému propuštění matky na svobodu. Dříve to byla jejich jediná naděje, ale nebude jim nyní její přítomnost bránit růstu a pokroku v životě?

Režisér Nanau vykresluje bolestný obraz nešťastného dětství plný strádání a zkušeností, se kterými se žádné dítě nechce setkat. Svým tématem zejména upozorňuje na zanedbávání rodičovské zodpovědnosti, a dá se říci, že skrytě poskytuje důkazy proti věznění rodičů, kteří mají v péči nezletilé osoby.

Na natáčení snímku, který těží z mimořádně vysokého stupně důvěry mezi filmaři a protagonisty, se podílelo Centrum pro Romy a menšiny v Rumunsku.

Toto a jeho sestry (Toto si surorile lui). Režie: Alexander Nanau/ Rumunsko/ 2014/ 93 min. Uvádí festival Jeden svět 2015.

Zajímá vás, co se děje kolem vás? Zajímají vás dokumenty? Čtěte speciál JEDEN SVĚT 2015