Elity vytvořily tajný plán na „ochranu Francie“ v případě vítězství Le Penové
vláda se měla držet u moci
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Nikdy nebyl sepsán, neměl ani název, přesto existoval detailní plán na „ochranu republiky“ pro případ, že by prezidentské volby vyhrála kandidátka Národní fronty Marie Le Penová. Základním imperativem by bylo udržet mír a zajistit respektování ústavních pravidel. O plánu informoval deník The Guardian s odkazem na francouzská média.
Podle tří anonymních zdrojů obeznámených s plánem, které citoval magazín l‘Obs, měl především zabránit vzniku občanských nepokojů a zmrazit politickou situaci tím, že by byl v naléhavé situaci svolán parlament, který by se snažil udržet v úřadu odstupujícího předsedu socialistické vlády Bernarda Cazeneuve.
Časopis uvedl, že tento plán byl znám jen malému okruhu lidí, a to několika ministrům, náčelníkovi generálního štábu a několika nejvyšším státním úředníkům. Připravován byl od počátku letošního roku, když začala podpora Le Penové „nebezpečně“ stoupat.
Policie a tajné služby byly obzvláště znepokojeny hrozbou násilí převážně levicových extrémistů, které by hrozilo v případě vítězství kandidátky Národní fronty. Země by se prý ocitla na pokraji chaosu.
Ještě 5. května, tedy dva dny před vítězstvím Emmanuela Macrona, ohlásilo ředitelství pro národní bezpečnost, že demonstranti byli v případě triumfu Le Penové připraveni použít pyrotechniku a zápalné bomby.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Stejně akutní byly i obavy z politické nestability, kdyby Le Penová se svou silně anti-imigrační a antievropskou rétorikou usedla v Elysejském paláci. Odstupující socialistický premiér Bernard Cazeneuve to sice popřel, ale podle plánu by měl zůstat v úřadu až do parlamentních voleb, které se konají 11. a 18. června. Na Le Penouvou mělo být tlačeno, aby s kohabitací, neboli soužití prezidenta a opoziční vlády, souhlasila.
Francouzská ústava totiž neříká, že by měl premiér odstoupit po zvolení nového prezidenta. Podle článku 8 ústavy, prezident sice jmenuje předsedu vlády, ale zbavit funkce ho může pouze parlament prostřednictvím hlasování o nedůvěře.
