Nejhorší slovo roku: „prolhaná média“. Inspirace nacismem

Propagandistický pojem „Lügenpresse“ se po využití v propagandě první světové války a za nacismu vrací na transparentech protiislámského hnutí Pegida v Drážďanech. Němečtí jazykovědci mu udělili titul „Unwort des Jahres 2014“ (nejhorší slovo roku 2014), kterým každoročně označují případ, kdy byl nejhůře zneužit národní jazyk.

Slovo Lügenpresse (prolhaná média) získalo cenu, protože je skandují desetitisíce účastníků demonstrací Pegidy, i když si nejsou vědomi jeho historického významu. Podle jazykovědců se slovo stalo „nechutným nástrojem“ těch, kteří ho cíleně využívají.

Od císaře přes Hitlera k soudruhům

Ve větší míře se konfliktní slovo poprvé objevilo v císařské německé propagandě na počátku první světové války a označovalo tisk, který se neřídil příkazy Válečného tiskového úřadu. Později ho prokazatelně používal hlavní propagandista Třetí říše Joseph Goebbels. Existovala i celá řada synonym. Stejný význam měl obrat Presse-Mafia. Velkoněmečtí nacionalisté tak označovali koncem devatenáctého století ve Vídni tisk, který jim nešel na ruku a který ze značné části patřil židovským vydavatelům usilujících podle nacionalistů o světovládu. Dalším synonymem původem z Vídně bylo slovo „Journaille“, které vzniklo odvozením od francouzského slova „Canaille“ (darebák) a která podsunuje dojem, že všichni žurnalisté jsou darebáci. I tento výraz se těšil Goebbelsově oblibě. Sám Hitler používal podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung slovo „Schmutzpresse“ (špinavá média), případě složitější slovní spojení jako například „trámy ohýbající virtuozita lži, se kterou pracuje denní tisk“.

„Lügenpresse“ našlo své místo i v propagandistickém boji studené války, když se v NDR často mluvilo o západních lživých médiích, což ovšem média spolkové republiky nezůstala úplně dlužna.

V Česku obrat „prolhaná média“ s oblibou používají příznivci prezidenta Miloš Zemana. Sám Zeman používá v polemice s novináři přímé urážky typu „žumpa“, anebo širší slovní spojení. Například v inauguračním projevu označil za ostrov negativní deviace „podstatnou část českých médií, která se zaměřuje na vymývání mozků, na mediální masáž a na manipulaci veřejným míněním“.

Všichni nepřátelé svobodného tisku

Protislámské hnutí Pegida vybralo Lügenpresse za jeden ze svých hlavních sloganů, protože se její tažení proti přijímání arabských uprchlíků dočkalo v tisku takřka jednoznačné kritiky. Účastníci pochodů Pegidy proto hovoří výhradně se zahraničními novináři a vysvětlují to obavami, že by němečtí novináři jejich výroky překroutili a zkreslili. Verdikt jazykovědců nad slovem Lügenpresse proto podle očekávání uvítali vydavatelé médií, kteří tvrdí, že jejich média jsou nezávislá a informují pravdivě. Slovní výpady antiislámské Pegidy proti svobodnému tisku dokonce přirovnávají k vražednému útoku islamistů proti redakci Charlie Hebdo.

Termín Lügenpresse vyhrál v konkurenci slova „Erweiterte Verhörmethoden“ (rozšířené metody výslechu), které si vysloužilo kritiku jako eufemismus určený k legitimizaci mučení. Šanci na vítězství měl i obrat „Russland-Versteher“ (ten, kdo rozumí Rusku), který se především v prostředí tajných služeb používá jako technický termín pro nekritické stoupence Putina. Z pohledu jazykovědců jde o zneužití jinak pozitivního slova „rozumět“. Nakonec neuspěl ani „Social Freezing“, kterým se označuje zmražení vajíček v případě, že chce žena odložit narození dítěte na neurčito.