Lidem vzrostly příjmy, ale neutrácejí. Mají z něčeho strach

Ekonomika roste už druhým rokem, lidé přesto nezměnili chování naučené v dobách krize. Příjmy se výrazně zvýšily, namísto nákupů a investic však rodiny začaly víc šetřit.

Hrubý příjem tuzemských domácností se zvýšil v prvním čtvrtletí až k hranici 15 tisíc korun na osobu měsíčně, proti počátku roku 2014 skoro přesně o tisícovku. Tento údaj z rodinných účtů od Českého statistického úřadu signalizuje definitivní konec dlouhodobé krize, protože něco podobného obyvatelé nezažilo od roku 2007.

Ani vyšší příjmy je přesto nepřiměly k bezstarostnému chování a utrácení za spotřební zboží. Spotřební výdaje zůstaly v prvním čtvrtletí poblíž hranice devět a půl tisíce měsíčně, stejně jako rok nebo dokonce dva roky předtím, kdy zemi ještě sužovala recese. Výzkum ukazuje i to, kam se vydělané peníze ztratily. Lidé je prostě uložili v bankách ještě ve větším množství než se naučili v krizových dobách. Čisté vklady dosáhly na člena domácnosti dvou a půl tisíce měsíčně, o tisícovku víc než bylo zvykem v posledních letech.

Z pohledu národohospodářů je pozitivní pouze jeden signál. Lidé opravdu začali víc investovat do bydlení. V přepočtu na osobu utratili o 300 korun měsíčně víc, stejnou částku navíc si také půjčili, zpravidla na hypotéku.

Čeho se bojíme

Opatrnost při spotřebě musí zklamat především vládní ekonomy, kteří se ji snažili podpořit zvýšením platů státních zaměstnanců a některých sociálních dávek. Na daních však zpátky nedostali nic. Některá opatření Sobotkovy vlády mohla mít na spotřebu negativní efekt. Větší sklony k utrácení a půjčování mají tradičně živnostníci a podnikatelé. Tentokrát jejich spotřeba stagnovala stejně jako u zaměstnanců. Na rozdíl od lidí s bezpečným zaměstnáním navíc raději půjčky spláceli, než aby se zajímali o nové úvěry.

Nejistotu živnostníků mohla způsobit rétorika ministra financí Andreje Babiše, který je obvinil z obcházení daňových zákonů a přislíbil zavést přísnější kontroly. Zatím se dočkal jen nižší spotřeby a tedy nečekaně nízkého výběru daně z přidané hodnoty.

Podle rodinných účtů platí živnostníci proti zaměstnancům zhruba čtvrtinové přímé daně, protože zaostávají v příjmech a mohou využívat nižší sazbu pojistného i výdajové paušály. Teď se však karta obrací. Příjmy živnostníku mírně poklesly, platili však o něco vyšší daně. Naopak zaměstnanci i přes značné zvýšení příjmů odvedli eráru na člena domácnosti o 40 korun měsíčně méně.

Čtěte také: Někdo neříká pravdu: Babiš, nebo Eurostat