Praha i Psáry měly být cílem amerického jaderného bombardování
TAJNÝ SEZNAM CÍLŮ ZVEŘEJNĚN
NOVÉ
1
Americký Národní bezpečnostní archiv odtajnil zatím nejpodrobnější seznam míst v bývalém Sovětském svazu, ve východní Evropě a v Číně, která se v případě jaderného konfliktu měla stát koncem 50. let minulého století terčem atomového bombardování. Na soupisu je i řada měst a vojenských objektů v bývalém Československu. Praha měla pořadové číslo 61, číslo jedna patřilo Moskvě.
Z odtajněných údajů vyplývá, že američtí armádní plánovači se v roce 1956 zaměřili na systematickou destrukci městských a průmyslových cílů včetně klíčových měst. Zařazeny jsou mezi ně Moskva, Leningrad (dnes Petrohrad), Peking, tehdejší východní Berlín a Varšava. Komentář Národního bezpečnostního archivu v této souvislosti poznamenává, že záměrné a přímé útoky na civilisty jsou v rozporu s už tehdy platnými normami mezinárodního práva.
Odtajněné údaje, zpřístupněné veřejnosti v souladu s archivními zákony USA, mají 800 stránek. Mezi místa určená k „systematické destrukci“ jaderným úderem bylo zařazeno 1200 měst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních.
V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61 a s 69 cíli určenými ke zničení. Další cíle byly v okolí hlavního města v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.
Čtěte také: Kim Čong-un vyhrožuje kromě atomové i vodíkovou bombou
Pro cíle ve východní Evropě měly být použity bomby, které by měly ve srovnání s pumami pro SSSR nižší ničivou sílu, zejména z „politických a psychologických důvodů“, uvádí americký archiv. Výjimkou měly být objekty používané armádním letectvem Varšavské smlouvy. Prioritou přitom byly cíle v tehdejším východním Německu.
Velký důraz kladli američtí plánovači na likvidaci vojenských letišť, protože v éře před nasazením strategických balistických raket byly dálkové letouny hlavním nosičem jaderné munice. Na území dnešní České republiky se měla stát terčem pražská letiště ve Kbelích, Ruzyni a Vodochodech, dále letiště v Bechyni, Brně, Čáslavi, Českých Budějovicích, Dobřanech, Holešově, Milovicích, Mimoni, Pardubicích, Přerově a Žatci.
Na Slovensku to byla letiště v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Sliači a Trenčíně. Hlavní úder jaderných zbraní měl být veden proti sovětským letištím Bychov a Orša v Bělorusku, kde byly v té době dislokovány strategické letouny Tu-16, jež ohrožovaly síly USA a jejich spojenců v západní Evropě.
Útoky amerického letectva měly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku.
Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu.
