Prsící se Hollywood, odporný Trump, směšní novináři
Aspoň že ještě něco je v těchto šílených časech tak, jak má být. Levice už není levice, pravice už není pravice, Západ už není Západ, ale Hollywood je pořád Hollywood. Možná mu docházejí kreativní síly, a pokud to takhle půjde dál, okolo roku 2027 už budou všechny nové americké filmy jen pokračováním prověřených sérií – Star Wars XL, Transformers XVIII, Krotitelé duchů XXII, tentokrát transgenderoví. Ale v jednom se na něj lze spolehnout: že se vymezí proti republikánskému prezidentovi USA.
Letošní udělování Zlatých glóbů, jež je jakýmsi předskokanem oscarového ceremoniálu, ukázalo, čím zase tyto ceremoniály budou: demonstrací, na níž kreativní komunita předvede, že je ještě tady, je odhodlaná překonat úzkost z bezpochyby nastupujícího fašismu a navzdory všemu nebezpečí, jež těmto mužům a ženám hrozí, se odvážně vyjádřit k otázkám dne. Rozuměj: vyjádří jediný politický názor, který všichni přítomní v sále veřejně zastávají.
Na Zlatých glóbech si odnesla sošku za nejodvážnější politický projev Meryl Streepová. Obdiv se linul ze všech stran. Například britský Guardian mu už věnoval analýzu o více jak osmi tisících znacích, tj. zabrala by v českých novinách asi polovinu tiskové strany.
A její projev byl skutečně silný v tom, že připomněl jeden z nejodpudivějších momentů Trumpovy kampaně, a to když napodobováním zesměšňoval tělesně postiženého novináře New York Times. Trump tvrdí, že to tak nemyslel, televize Fox News už vyrobila analýzu mající dokázat, že to tak Trump nemyslel, což všechno spíš dokazuje, že to tak Trump myslel.
Streepová ovšem neopomněla dodat přesně tu ingredienci, která v těchto situacích bezpečně zabrání přesvědčení nepřesvědčeného. „Hollywood je plný cizinců a lidí, kteří přišli odjinud. Když je všechny vyhodíme, budete se moci dívat jenom na fotbal a na bojová umění,“ varovala v narážce na Trumpovu politiku. A divák, který byl třeba už už nahlodán připustit si, že Trumpovo chování bylo opravdu odporné, se rozpomněl, proč vlastně tyhle hollywoodské typy nesnáší a proč ho v kampani všechny jejich všudypřítomné apely, aby volil Hillary Clintonovou, vedly k opaku: ti lidé ho nechtějí přesvědčit, oni mu chtějí dát najevo, že mu jsou svými názory a zájmy nadřazení, že jeho vkus je primitivní a opovrženíhodný. A v tu chvíli si najust řekne, že se raději bude dívat na fotbal a bez dojáků s Meryl Streepovou se obejde, a pokud ji náhodou může příležitostně něčím vytočit, tak proč ne.
Trump se v reakci na to zachoval přesně tak, jak se chová namyšlené, ale vnitřně nejisté dítě. Anebo tak, jak to od něj jeho příznivci chtějí – vyberte si. Na projev Streepové zareagoval, i když zároveň připomněl, že se na něj nedíval – aby si nepřipadala moc důležitá. A Streepovou označil za „přeceňovanou“.
A protože máme rok 2017, rok „fake news“, a média, která přesvědčila sebe sama, že to, co od nich svět teď očekává, je, že budou prověřovat pravdivost zpráv, agentura AP přispěchala s „fact checkem“: Je Streepová přeceňovaná? A v něm sice uznala, že jde o subjektivní soud, ale vzápětí vypočítala všechny ceny a ocenění, jichž se Streepové za její kariéru dostalo. Což zřejmě mělo dokázat, že není přeceňovaná. Boj s „fake news“ se zvrhl ve svou parodii.
Každý dělá to, co má. Hollywood se prsí, Trump ukazuje fanouškům, že si nic nenechá líbit, novináři se zesměšňují. A všichni dohromady prozrazují, že na vyvolávání pohoršení jsou existenčně závislí. Těžko říct, kdo z toho vychází nejhůř.
Ale Hollywood je asi ten, komu to pózování nejvíc projde. Proto si zaslouží zvláštní zmínku. Na televizním kanále Cartoon Network existuje již léta pořad Adult Swim, který prezentuje riskantnější programy pro starší děti a dospělé. V loňském roce na něm dostala šanci skupina komiků jménem Million Dollar Extreme, jejím vůdčím duchem je Sam Hyde. Předtím své scénky několik let zveřejňovali na YouTube. Byl to bizarní humor toho typu, na který vás nijak nepřipraví zkušenost s jinými komediálními pořady. Ne že by usiloval o to, naštvat každého, ale velmi často se mu to povedlo. Někdy lacině a nevkusně, občas způsobem, který je i po několika letech legendární. Třeba když Sam Hyde v roce 2013 pronikl na sympozium TEDx ve Filadelfii a publiku připravenému na moudra guruů ze Silicon Valley, osobních koučů a strategických poradců dvacet minut přednášel nesmyslnou směsici klišé „2070 Paradigm Shift“. Anebo když podobným způsobem unesl sraz fanoušků japonské anime a čtyřicet minut jim rádoby zasvěceně přednášel o asijské kultuře, vydávaje se za znalce asijských bojových umění. To by možná ještě nevadilo, ale Hyde si začal dělat legraci z feministek a progresivních aktivistů, tzv. social justice warriors, což mu vysloužilo zájem Trumpových příznivců na internetu. Čehož si všimla média, Hydea oznámkovala jako „alt-right“ komika. Bděle a ostražitě probrala jeho těžko srozumitelné skeče a hledala, co by v nich vyložila jako rasismus, nacismus a trumpismus. Social justice warriors vyvinuli nátlak a Adult Swim, který patří Turner Broadcasting Network, po několika epizodách show Million Dollar Extreme zrušil.
Hrozba omezování občanských práv a demokracie ze strany Trumpovy administrativy je v této chvíli zcela virtuální. V umělecké komunitě se zcela reálně utahují šrouby už teď.
