Čínský prezident poprvé v EU. Co od ní chce a co chce Unie od něj

Čínský prezident vůbec poprvé navštívil Brusel. Si Ťin-pching vedl historické jednání se zástupci Evropské unie na jejich půdě. Obě strany doufají, že je schůzka dostane blíže k uzavření obchodní dohody. EU doufá, že získá lepší přístup k čínským spotřebitelům střední třídy.

Čínského prezidenta doprovází více než 200 čínských byznysmenů. Mnoho z nich má za sebou uzavření miliardových smluv na nákup letadel a aut ve Francii a Německu. Hlavním cílem Číny je dosáhnout dohody o rozsáhlém obchodu s EU. Unie naopak doufá, že přesvědčí Čínu, aby otevřela své trhy pro cizince a přilákala tak více přímých investic, píše agentura Reuters.

První kolo jednání proběhlo už v lednu, ale Číňané zřejmě touží posunout jednání mnohem dál. Ještě před zahájením turné řekl čínský ministr zahraničí Wang Yi, že doufá, že dojde „k urychlení jednání o investiční dohodě“. Co chtějí obě strany z dohody vytěžit?

Vyvážený trh

Podle posledních dat z Evropské komise je předmětem obchodu mezi EU a Čínou každoročně zboží v hodnotě 588,6 miliard dolarů, denně pak zboží v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Ale Evropa prodává Číně mnohem méně, než od ní kupuje. V minulém roce byl deficit z obchodů s Čínou 180 miliard dolarů.

Evropští investoři chtějí využít rostoucí čínskou střední třídu a vytěžit z exportu víc. „Každý rok projde dvaceti milionům čínských domácností přes práh příjem ve výši 13 500 dolarů, z nichž si střední třída může dovolit koupit klíčové spotřební zboží a služby, jako jsou např. automobily,“ tvrdí obchodní oddělení Evropské komise. Aby mohla EU zacílit na střední třídu, potřebuje snížit regulaci na čínském trhu.

Více přímých investice

I přes velký objem obchodu jsou vzájemné přímé zahraniční investice stále relativně nízké. Jedná se pouze o pouhé 2 % všech přímých investic EU, píše Reuters. Během předchozích let se evropské společnosti snažily těžit z levné čínské pracovní síly, tudíž stavěly továrny v Číně. Současný trend je jiný. Krize eurozóny tlačí mzdové náklady dolů a vytváří tak „velký hlad“ po zahraničních investicích.

Čína oznámila ambiciózní plán. Do roku 2015 chce investovat 100 miliard dolarů ročně do zemí východní Evropy. Už v roce 2012 otevřela první továrnu Great Wall Motor v Bulharsku, což dalo čínským výrobcům automobilů bezcelní přístup na evropský trh.

Odborníci tvrdí, že čínské peníze pomohou Evropě ven z ekonomického zpomalení. Dobrým příkladem může být řecký přístav Pireus. Zatímco řecká ekonomika se topila kvůli globální finanční krizi, přístav Pireus, který je prakticky řízen čínskými společnosti, „zůstal na hladině“ a stal se jedním z nejdůležitějších evropských přepravních uzlů.

Obchodní vztahy mezi Evropou a Čínou utrpěly v loňském roce šrámy, a to kvůli obvinění z dumpingu. EU se snažila zasáhnout čínské výrobce solárních panelů vysokými dovozními cly, aby je tak potrestala za to, že solární panely byly v Evropě prodávány pod cenou. Čína pak naopak zahájila antisubvenční průzkum na evropském trhu s vínem. Ačkoli se oba spory vyřešily, pouze 1 % dovozu z Číny je pokryto antidumpingovými opatřeními EU.

Odstranění bariér v Číně

EU tvrdí, že Čína stále ukládá mnoho překážek zahraničním investorům, a ti tak nemají přístup do strategických čínských odvětví, jako je doprava, telekomunikace nebo zdravotnictví.

Michał Król z investičního think tanku ECIPE říká, že právě tato část potenciální obchodní dohody bude mít zásadní význam. „Je to pokus o vytvoření symetrického vztahu na trhu. To znamená, že evropské i čínské firmy by měly mít rovnocenný přístup do vzájemných trhů,“ sdělil Reuters. Pro evropské společnosti je nyní obtížné splnit čínská pravidla. Současné průzkumy Evropské komise ukazují, že téměř polovina evropských společností působících v Číně hlásí „chybějící obchodní příležitosti kvůli regulaci“.

„Čínské reformy se mimo jiné snaží rozšířit seznam odvětví, která jsou otevřena pro zahraniční investice a umožňují, aby se se zahraničními investory zacházelo stejně jako s domácími,“ říká Marie Julie Chenardová, expertka v oblasti ekonomických vztahů Evropy z think tanku LSE Ideas. Zároveň dodává, že investiční smlouva pravděpodobně nepokryje to, co je pro zahraniční investory v Číně nejzásadnější – obavy z úplatkářství, korupci, reliabilitu obchodních partnerů a prosazování práv duševního vlastnictví.

Jak důležitý je obchod EU s Čínou?

Čína je druhým největším obchodním partnerem EU za Amerikou. EU je pro Čínu největším zdrojem dovozu a zároveň jeho největší exportní destinací. Čínský „hlad“ po autech, letadlech, chemikáliích a luxusním zboží je zřejmý ve všech evropských společnostech. A Evropa mezi tím z Číny dováží textil, elektroniku a další zboží v hodnotě 385 miliard dolarů.

Čína se podle některých očekávání stane v roce 2030 největší světovou ekonomikou. A pak se toho z ní bude dát „urvat“ mnohem více, uzavírá Reuters.