Lavrov tvrdě hrozí Švédsku, pokud vstoupí do NATO
Nátlak Moskvy na Stockholm a Pobaltí
NOVÉ
1
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes pohrozil Švédsku, že pokud vstoupí do NATO, Rusko učiní nespecifikovaná vojenská odvetná opatření. Švédský premiér Stefan Löfven se ale jeho slovy nenechal zastrašit a prohlásil, že bezpečnostní politika jeho země je čistě v kompetenci Švédů. Informaci přinesl server The Local. Lavrov také vyplísnil pobaltské země, že nejsou vděčné za to, že se Rusové v 90. letech stáhli z Pobaltí.
Slovní přestřelku odstartoval Lavrov svým vyjádřením pro švédské noviny Dagens Nyheter. Ruský ministr nepovažuje rozšíření stávajícího počtu státu NATO za nutné, obzvláště pak v případě Švédska. Právě poloha této země poblíž Ruska by totiž mohla v budoucnu způsobit třenice mezi Severoatlantickou aliancí a jeho zemí.
„Je samozřejmě věcí každého státu, aby si mohl rozhodnout o bezpečnostních otázkách. Musíte ale pochopit, že pokud se nějaké vojenské složky přiblíží ruským hranicím, budeme muset zasáhnout pomocí vojensko-technických prostředků. Není v tom nic osobního, je to jenom byznys,“ prohlásil Lavrov.
Lavrov navíc vyjádřil politování nad tím, že od ruské invaze na Ukrajinu poněkud ochladly vzájemné vztahy mezi jeho zemí a Švédskem. V souvislosti s tím požádal ruský ministr švédskou vládu o přehodnocení diplomatických styků. Opětovné navázání zejména obchodního styku by podle něj mohlo vést k ekonomickému růstu obou zemí.
Na vyjádření ruského ministra ovšem reagoval švédský premiér Stefan Löfven při rozhovoru pro TT newswire. Výhrůžky Kremlu přitom předseda vlády označil za „opravdu zbytečná a nemístná.
„My ve Švédsku děláme svá vlastní rozhodnutí o bezpečnosti. Požadujeme stejný respekt, jaký prokazujeme ostatním zemím,“ nechal se slyšet Löfven. „Je jasné, kde stojíme. Švédsko bylo dlouhou dobu nezávislé a sloužilo nám to dobře. To jsme ukazovali dlouhodobě a Moskva to ví.“
Lavrovovo výjádření bude mít zřejmě i další diplomatickou dohru. Bývalá ministryně obrany Švédska Karin Enströmová požaduje, aby kontroverzní vyjádření vysvětlil ruský velvyslanec. Podle jejího názoru by se Švédsko mělo razantně postavit výhrůžkám ze strany Ruské federace.
Švédové uvažují o připojení k NATO již delší dobu. V září loňského roku kvůli tomu provedla agentura Sifo průzkum veřejného mínění, zaměřený na ochotu Švédů stát se součástí aliance. Mezi tisícovkou zpovídaných vyjádřilo svou ochotu připojit se k NATO 41 procent lidí, 39 procent bylo proti. Zbytek zůstává nerozhodnutý.
Lavrov se vyjádřil i na adresu Pobaltí. To podle něj neprokazuje Moskvě žádnou vděčnost za to, že je nechala po rozpadu Sovětského svazu v poklidu odejít. Šéf ruské diplomacie kritizoval především Litvu, která podle něj tlačí Severoatlantickou alianci k protiruským postojům.
„(Pobaltské republiky) vstoupily do NATO, ale žádný klid nepřišel, obzvláště ne v případě našeho litevského souseda,“ řekl podle agentury AP Lavrov s tím, že představitelé aliance před přijetím Pobaltí v roce 2004 Moskvě tvrdili, že Estonsko, Lotyšsko a Litva se v NATO zklidní.
Obzvláště kriticky se Lavrov vyjádřil k Litvě, kterou označil za zemi vůči Moskvě nejvíce agresivní a za rusofobní. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius se proti takovému komentáři ohradil a Lavrovovy výroky označil za čirou propagandu, uvedla AP. „Termín rusofobní je naprosto nemístný. Souhlasil bych s kremlofobií, neboť je rozdíl mezi Ruskem a politikou jeho vladařů,“ řekl Linkevičius.
Lavrov se v rozhovoru věnoval i nedávnému incidentu v Baltském moři, kdy ruské vojenské letouny provedly podle Pentagonu provokační přelety nad americkým torpédoborcem. Šéf ruské diplomacie počínání pilotů obhajoval a řekl, že se rozhodli prohlédnout americkou loď z bezpečné vzdálenosti.
Sovětský svaz se zmocnil pobaltských států v červnu 1940 na základě paktu Hitlera se Stalinem. Nezávislost Estonsko, Litva a Lotyšsko získaly plně zpět až v roce 1991. Rusko jako nástupnický stát SSSR důrazně popírá, že pobaltské republiky byly okupované. K Sovětskému svazu se podle Moskvy připojily dobrovolně.
