Národní galerie musí církvi vydat obraz Madony z Veveří
Spor o klenot gotického malířství
AKTUALIZOVÁNO
1
Národní galerie musí vydat církvi obraz Madony z Veveří. Rozhodl o tom pravomocně pražský městský soud, který zamítl odvolání galerie. Potvrdil tak původní rozsudek, jenž vyhověl žalobě římskokatolické církve, která chce vzácnou středověkou památku získat. Podle soudu se prokázalo, že obraz patří církvi a stát není jeho vlastníkem.
Proti rozsudku se nelze odvolat. Možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu, které však nemá odkladný účinek.
Obraz si nárokuje Římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Galerie podle tvrzení církve odmítla před podání žaloby nabídku, že jí obraz zůstane v bezplatné výpůjčce na 50 let za to, že bude uznán jako církevní vlastnictví. Galerie však obraz nevydala, protože se podle jejího názoru nepodařilo bez pochyb prokázat vlastnictví díla.
Podle galerie obraz nespadá pod zákon o restitucích, který napravuje křivdy způsobené komunistickým režimem v letech 1948 až 1989, protože byl ve vlastnictví státu již před tímto obdobím. Církev zase argumentovala tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle kterého by o toto dílo přišla.
Madona z Veveří, jeden z nejcennějších deskových obrazů českého gotického malířství, je datována před rokem 1350 a je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Do roku 1938 zdobila kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí. V současnosti je obraz jedním ze stěžejních děl v expozici středověkého umění v Anežském klášteře v Praze, letos v červenci ho vláda zařadila mezi národní kulturní památky.
V roce 1932 byl obraz Madony z Veveří představen v tisku jako znovuobjevené dílo gotického malířství. Jak uvádí Národní galerie, teprve poté se začala církev (konkrétně farnost ve Veverské Bítýšce a biskupská konzistoř v Brně) dožadovat vlastnictví díla. Spor ale nebyl do poloviny 30. let rozhodnut, v roce 1936 pak převzala obraz do své péče Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, přímá předchůdkyně NG. Součástí sbírek Národní galerie je Madona z Veveří od roku 1958.
Katolická církev požádala NG o navrácení obrazu v prosinci 2013 podle zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi. Galerie ovšem dílo – na rozdíl například od dvojice obrazů Petera Paula Rubense či Vyšebrodského oltáře, vydaných loni v září – vrátit odmítla. Církev se proto letos v únoru obrátila na Obvodní soud pro Prahu 1, který 7. srpna rozhodl o tom, že NG musí obraz vydat farnosti ve Veverské Bítýšce. Galerie se v září proti verdiktu odvolala.
NG tvrdí, že neexistuje důkaz pro to, že by se od konce 30. let snažila farnost ve Veverské Bítýšce či brněnská konzistoř dospět k dořešení sporu o vlastnictví obrazu. Podle církve ale z listinných důkazů z 30. let minulého století vyplývá, že vlastníkem obrazu, jenž tvořil součást oltáře, byla farnost. Církev argumentovala i tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle něhož by o toto dílo přišla.
