Zaorálek je šokován. Český politik po 15 letech v Gaze

Rozbombardované domy, vážně narušená infrastruktura, tíživá sociální situace místních obyvatel, ale také snaha vrátit život do normálních kolejí. I takový obrázek o životě v Pásmu Gazy si v neděli mohl udělat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který úzký pruh země mezi Izraelem a Středozemním mořem navštívil. Místní podmínky ho šokovaly a chce o nich mluvit s izraelskými politiky. Odpoledne pak nabídl Prahu jako místo pro izraelsko-palestinská mírová vyjednávání.

Zaorálek se stal prvním významným představitelem Česka za nejméně posledních 15 let, který Gazu navštívil. Čtveřice pancéřovaných terénních vozů s ministrem a jeho doprovodem se v neděli ráno do Pásma Gazy dostala i přesto, že hlavní přechod Erez je momentálně uzavřen pro veřejnost po sobotnímu raketovému útoku palestinských radikálů na izraelské příhraniční město Aškelon.

Na hraničním přechodu přitom bylo potřeba překonat celkem trojici přísných kontrol – jednu izraelskou a dvě ze strany radikálního hnutí Hamas, které Gazu od roku 2007 ovládá.

Zaorálek: Šokoval mě rozsah poničení

Právě stoupenci Hamasu se s Izraelem už několikrát dostali do válečného konfliktu. Stopy poslední války, při níž zahynulo na 2200 Palestinců, převážně civilistů, jsou v Pásmu Gazy vidět na každém kroku. Při loňském letním tažení izraelské armády kvůli raketám odpalovaným z pásma bylo úplně nebo zčásti zničeno asi deset tisíc domů, z nichž naprostá většina zůstává neobnovena. Mezi jejich sutinami podél cest někdy sotva projedou auta. Kolem 100.000 obyvatel pásma dodnes žije mimo své domovy. 

Ministra zahraničí stav Gazy hodně překvapil. „Samozřejmě, že mě šokoval ten rozsah poškození a množství zničených domů. Co je pro mě nejděsivější, když jsem slyšel ta čísla dětí, které trpí všemi typy posttraumatických šoků a dětí, které ztratily rodiče a viděly hrůzné věci,“ vyjádřil Zaorálek své pocity českým novinářům. 

Hlavní dojem, který si z několikahodinové návštěvy odnáší, je nutnost zajistit mladým lidem zaměstnání, aby se mohli realizovat, a ne radikalizovat. Nezaměstnanost mezi mladými se v Gaze pohybuje kolem 60 procent. „Jsem hluboce přesvědčený, že ta pomoc Gaze je v tom, že se umožní Gazanům pracovat,“ míní šéf české diplomacie. „Stále více lidí musí cítit, že má ve svém životě normální šanci a že nemá smysl se uchylovat k násilí.“ 

‚Budu o Gaze mluvit s Netanjahuem‘

Zaorálek v Gaze navštívil komunitní centrum v jedné z obcí, která byla loňskou válkou výrazně zasažena, vodárenské závody, průmyslovou zónu nebo jedinou elektrárnu, která kvůli nedostatku paliva pracuje jen asi na 40procentní výkon a Gazanům dodává proud maximálně na několik hodin denně. Kolem 1,8 milionu obyvatel pásma tak má elektřinu i přes další dodávky z Izraele a Egypta v průměru osm hodin denně. 

Nejčastější stížnost a požadavek, který šéf české diplomacie od Palestinců slyšel, se týkal izraelské blokády pásma, kvůli níž v oblasti chybí řada stavebních materiálů i dalších surovin. Palestince zároveň připravuje o peníze za zboží, které by mohli vyvážet. Izrael blokádu, která se v posledních měsících poněkud uvolnila, zdůvodňuje bezpečnostními ohledy. 

O blokádě i celkové situaci v Pásmu Gazy chce v pondělí Zaorálek mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. „Mně se zdá, že bez toho, že tohle se uvolní, tak z toho není cesta ven,“ poznamenal. Pozměnit situaci je podle něj i v zájmu Izraele. 

Praha se nabízí jako prostředník mírových rozhovorů

Na bezpečnostní konferenci pak odpoledne v projevu v angličtině řekl, že Praha je připravena hostit izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Obě strany dlouholetého konfliktu by podle něj měly pro jeho vyřešení dělat více. Za zásadní problém označil především výstavbu židovských osad na palestinském území. 

Jak Izraelci, tak Palestinci musí dát podle Zaorálka najevo dobrou vůli. „Na izraelské straně musí být součástí těchto gest především zastavení výstavby osad, proti níž se jasně stavíme a která je vůbec největší překážkou vyhlídkám na životaschopný palestinský stát,“ nechal se slyšet šéf české diplomacie na konferenci v izraelském městě Herzlija. 

Pokud zůstane řešení konfliktu v nedohledu, obává se Zaorálek, že Izrael bude nadále ztrácet sympatie a podporu velké části mezinárodní komunity. „Obávám se, že léta, která přijdou, mohou být skutečně složitá,“ poznamenal ve svém anglickém projevu. Už v současné době podle něj v Evropské unii převládá názor, že právě Izrael je zodpovědný za to, že se nedochází k žádnému pokroku. 

Palestinská strana se podle českého ministra musí jasně postavit proti násilnostem vůči Izraelcům. „Vozidlo, které najede do civilistů čekajících na tramvaj je prostě terorismus, nikoliv dopravní nehoda,“ prohlásil Zaorálek. Zároveň podle něj Palestinci musí vyřešit rozdělení svého politického vedení na Západním břehu Jordánu, který ovládá Fatah, a v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou radikálního Hamasu. 

 K hledání společné cesty, na jejímž konci má být existence samostatné Palestiny, je Zaorálek ochoten sám přispět; podle svých slov pravděpodobně ne nalezením řešení, ale poskytnutím prostoru, a to nejen v přeneseném slova smyslu. „Pokud ti, kterých se to týká, hledají diskrétní a inspirující prostředí pro rozhovory, jsme připraveni je v Praze hostit,“ prohlásil také ve svém asi dvacetiminutovém vystoupení. 

„V minulosti jsme zdůrazňovali a dnes tak činíme znovu, že nebudeme pro polovičatá řešení. Jediný výsledek, který si představujeme jsou dva nezávislé státy žijící bok po boku v míru a bezpečí,“ doplnil Zaorálek.