Internetem se šíří videa z veřejných poprav v Íranu

Je tma. Muž stojí na platformě obklopen několika lidmi. Nad provizorní šibenici svítí jen malé světlo. Na první pohled to vypadá jako taneční show či divadlo. Podobných videí je možné najít na serveru YouTube několik. Některá mají i miliony zhlédnutí.

Ti, kteří sdíleli poslední znepokojující video na sociálních sítích, tvrdí, že tím upozorňují na kruté metody islámského establishmentu při sjednávání spravedlnosti. Odpůrci však věří, že sdílení videa pomáhá podporovat kulturu násilí v Íránu.

Video, natočené koncem února ve městě Karaj, ukazuje desítky Íránců, kteří se přišli na popravu oběšením podívat. Podle dostupných zdrojů byl popravený muž odsouzený k smrti za znásilnění těhotné ženy, která o nenarozené dítě přišla. To, co by ještě před pár lety viděli pouze zúčastnění, se v éře moderních technologií začalo nekontrolovaně šířit internetem.

Muž bojuje se svými katy. Kope do lavice, kam se má postavit. Kope do stráží, které se ho snaží dostat pod kontrolou. "Nebijte ho, zabijte ho," volá jeden z přihlížejících.

Na videu je vidět muž stojící na platformě s rukama svázanýma za zády. Je obklopen několika katy. Poprava se odehrává brzy ráno za tmy. Muž se dožaduje, aby mohl vidět svou matku. "Přiveďte mou matku, chci ji vidět," křičí. "Necháte mě vidět mou matku?" Popravčí muže ignorují. Žena v davu vykřikne: "Mé dítě, mé dítě!"

Muž bojuje se svými katy. Kope do lavice, kam se má postavit. Kope do stráží, které se ho snaží dostat pod kontrolou. "Nebijte ho, zabijte ho," volá jeden z přihlížejících. Několik dalších stráží přiběhne na pomoc. Následuje potyčka. Muž je nakonec donucen stoupnout si na lavičku a kolem krku dostává smyčku. Dav bouří a skanduje "Allahu Akbar" (Alláh je veliký).

Propagace násilí, nebo důkaz nelidskosti?

Video zveřejnil muž, který se představil jako Mohammad Reza Abbasian. Na webových stránkách Balatarin uvedl, že mu přítel v Íránu nahrávku poslal na telefon přes Bluetooth.

Abbasian tvrdí, že se rozhodl zveřejnit video na své stránce na Facebooku, aby odradil Íránce z účasti na veřejných popravách. Úřady naopak uvádějí, že účast pomáhá zabránit trestné činnosti. "Chtěl jsem lidem ukázat, že odsouzence před popravou ještě zmlátí. Podívejte se, jakým způsobem odešel z tohoto světa," říká Abbasian. "Chtěl jsem, aby to lidé viděli. Doufám, že by se toho mohli ujmout aktivisté v oblasti lidských práv a video by mohlo odradit lidi chodit se dívat na popravy."

Sdílení videa ovšem vyvolalo také silnou vlnu nevole. "Jaký je rozdíl mezi těmi, kteří navštěvují veřejné popravy a těmi, kteří sdílejí video z těchto poprav on-line," ptá se mladý muž v Teheránu na Facebooku.

S tím souhlasí Roya Kashefiová, šéfka sdružení íránských pracovníků v oblasti lidských práv se sídlem v Paříži. Ti, kteří sdílejí tato videa podle ní nevědomky pomáhají státu šířit strach mezi íránským lidem. "Myslím, že když vám někdo nabídne, abyste se na takové video podívali, je to stejné, jako by vás pozval k účasti na skutečné popravě," řekla pro rádio Svobodná Evropa.

Anebo boj proti trestu smrti?

Kashefiová nepochybuje o tom, že šíření takových záběrů může pomoci v boji proti trestu smrti a veřejným oběšením v Íránu. Říká ovšem, že to má znecitlivující účinek. "Je to velmi nebezpečné, pokud budeme mluvit o důsledcích sledování takové scény. Vzhledem k tomu, že někdo přichází o život, je to násilný čin v jakékoliv formě."

"Nemyslím si, že by někdo schvaloval trest smrti tím, že sleduje toto video. Naopak si myslím, že s největší pravděpodobností by se z něj stal odpůrce trestu smrti."

Vlivný íránský sociolog Hossein Ghazian žijící v USA, byl mezi těmi, kteří video sdíleli na Facebooku. Varoval před jeho obsahem. V reakci na kritiku po zveřejnění napsal, že není přesvědčen o tom, že sledování popravy vede k podpoře násilí a trestu smrti. "Nemyslím si, že by někdo schvaloval trest smrti tím, že sleduje toto video. Naopak si myslím, že s největší pravděpodobností by se z něj stal odpůrce trestu smrti."

Úřad na ochranu lidských práv OSN varoval před prudkým zvýšením počtu popravených v Íránu. Podle OSN bylo v roce 2013 popraveno v zemi 500 lidí, z toho 57 veřejně.