Moskva mění rétoriku, největším spojencem prý byla Čína
RUSKO A ČÍNA
NOVÉ
1
Klíčový spojenec Sovětského svazu v těžkých časech druhé světové války nebyly Spojené státy, které zemi v rámci dohod o půjčce a pronájmu poskytly obrovské finanční i materiální prostředky, ale sousední Čína. Vyplývá to z výroků klíčových představitelů Ruska včetně prezidenta Vladimira Putina. Nejnovější rétoriku Kremlu zmapovalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).
Ruská federace, která se v minulém roce v důsledku anexe Krymu a podporování konfliktu na východě Ukrajiny dostala do značné politické a ekonomické izolace, si hledá nové spojence. Ve svém výběru se přitom zaměřuje spíše na ty země, které se k otázkám mezinárodního práva a dodržování práv lidských staví poněkud smířlivěji než demokratický Západ. Jeden z těchto spojenců –komunistická Čína – má s porušováním těchto práv bohaté zkušenosti, a proto se Kreml rozhodl prohloubit vzájemnou spolupráci.
Už teď jsou obě země členy ekonomického sdružení BRICS, ale opravdové spojenectví potřebuje mít historické opodstatnění. Současní vládci Kremlu se domnívají, že vymysleli způsob, jak by se spolupráce s Čínou dala vysvětlit prostým lidem – označili sousední lidovou republiku za svého klíčového spojence z Velké vlastenecké války.
Moskva a Peking se postaví „přepisování dějin“
Tento nový pohled na historii zazněl na konferenci v Moskvě nazvané „Role SSSR a Číny v dosažení vítězství nad fašismem a japonským materialismem ve druhé světové válce“, která zároveň byla prvním rusko-čínským setkáním tohoto druhu. Dosavadní pohled na historii – tedy, že Čína na průběh druhé světové války neměla přílišný vliv – prezident Putin označil jako výsledek „přepisování dějin“.
Ruský prezident sice nezmínil nikoho konkrétního, kdo podle něj dějiny přepisuje, ale Alexej Puškov, spojenec Kremlu a šéf zahraničního výboru v Dumě, má o viníkovi jasno – podle něj jsou jím Spojené státy. „Snaha přepsat dějiny druhé světové války pochází z jednoho hlavního města. Dvě další hlavní města – Moskva a Peking – se tomu však společně postaví,“ uvedl k tomu na Twitteru.
Samotný Putin označil ve svém projevu, který přečetl náměstek ruského ministra zahraničních věcí, za cíle rusko-čínské konference „podporovat přijetí pravdivého pohledu na události válečných let, pomoci učinit nesmrtelnými skutky našich otců a dědečků a podstatně přispět k výchově mládeže v duchu vlastenectví, humanismu a lidského přátelství“.
Velmi křehké vztahy
Vyzdvihování Číny jako klíčového válečného spojence má pro Putina dvojí efekt. Jednak může mluvit o válečné jednotě, aniž by musel zmiňovat Spojené státy, které v uplynulých letech několikrát označil za globálního agresora a jednak může vyslat jasný vzkaz milionům prostých Rusů a Číňanů o spojenectví obou zemí – vždyť podle ruské verze dějin má tato spolupráce hluboké kořeny a trvá už od druhé světové války.
Rusko-čínské vztahy jsou ve skutečnosti o něco komplikovanější. V roce 1950 podepsal s Čínou tehdejší Sovětský svaz smlouvu o přátelství a spolupráci. V 60. letech ovšem docházelo k postupnému zvyšování napětí mezi dvěma největšími zeměmi socialistického bloku a v roce 1969 došlo dokonce k přímému konfliktu v ussurujské oblasti, který si vyžádal patrně několik stovek mrtvých.
Vzájemné vztahy byly od té doby až do rozpadu Sovětského svazu chladné a velká část sovětské armády se nacházela na hranicích s Čínou. V současné době figurují obě země jako ekonomičtí partneři, ale existují domněnky, že v budoucnu by mohlo dojít ke vzájemným střetům o ruskou Sibiř, kde se nachází velká naleziště nerostných surovin a kde by se mohli usadit osadníci z přelidněné Číny.
