Zemřela Věra Čáslavská, nejslavnější česká sportovkyně
Úmrtí legendy
AKTUALIZOVÁNO
Ve věku 74 let zemřela včera Věra Čáslavská, nejslavnější česká sportovkyně, sedminásobná olympijská vítězka, jedna z nejlepších sportovkyň světa v historii. Čáslavská dlouhodobě bojovala s rakovinou slinivky. O jejím úmrtí informoval v noci na svém Facebooku spisovatel Pavel Kosatík.
Čáslavská podstoupila v loňském květnu náročnou osmihodinovou operaci, po které strávila tři týdny v nemocnici. Od té doby musela absolvovat několik chemoterapií, chodila na transfuze a zhubla o více než patnáct kilogramů. Letos v létě se její stav opět zhoršil, kvůli tomu neodcestovala na olympijské hry do Ria de Janeiro. Zemřela v úterý 30. srpna ve 21:55 v pražském IKEMu
140 sportovních medailí
Čáslavská byla z her v Tokiu 1964 a v Mexiku 1968 jedenáctinásobnou olympijskou medailistkou, dále čtyřnásobnou mistryní světa a jedenáctinásobnou mistryní Evropy. Za svou sportovní kariéru získala 140 medailí a čtyřikrát se stala Sportovkyní roku Československa. Po sametové revoluci byla v letech 1990–1996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.
Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou byla jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967.
Na bradlech se Čáslavská proslavila prvkem, kdy se odpoutala od horní žerdi, ve vzduchu se otočila kolem své osy a znovu se chytila bradel. Kromě cvičení na bradlech se Čáslavská excelovala také ve víceboji, na kladině a na přeskoku.
Na olympijských hrách v Mexiku ukončila svoji sportovní kariéru. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. Během slavnostního hraní sovětské hymny otočila hlavu od soupeřky směrem do země. V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.
Protest proti okupaci
V roce 1968 se také zapojila do politického života a podepsala známou petici Dva tisíce slov. Po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa vyloučena z řad tělovýchovné organizace. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979-1981).
Díky své popularitě měla Čáslavská nabídky na funkci pražské primátorky nebo velvyslankyně v Japonsku. Nakonec se ale počátkem roku 1990 po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky stala jeho poradkyní pro sociální otázky a pro sport, od července 1991 byla jeho asistentkou. Při přímé prezidentské volbě 2013 podpořila Čáslavská kandidaturu Karla Schwarzenberga a kritizovala ty, kteří žádali o podporu u komunistických poslanců.
Po olympiádě se přímo v metropolitní katedrále v Mexiku Čáslavská vdala za československého běžce Josefa Odložila. Jejich svatba vyvolala šílenství tisíců lidí, miliony diváků ji sledovaly v přímém televizním přenosu. Manželství, do kterého se narodil syn Martin a dcera Radka, ale nevydrželo – sportovci se po 19 letech rozvedli. Čáslavská už zůstala sama, Odložil se podruhé oženil a měl další dvě děti.
Odložil v roce 1993 tragicky zemřel vinou svého syna Martina v nedožitých 55 letech. Otec se synem se potkali na diskotéce, kde opilý Josef vyvolal roztržku, v jejímž důsledku upadl, uhodil se do hlavy a na následky zranění zemřel. Na základě této verze udělil tehdejší prezident Václav Havel Martinu Odložilovi milost.
Čáslavskou rodinná tragédie zdrtila. Na patnáct let se stáhla z veřejného života, propadla depresím. „Byla jsem zoufalá z nečinnosti, ale nebyla jsem schopna brát telefony, mnohdy jsem neotevřela ani vlastním dětem. Nespala jsem, a když už jsem propadla mikrospánku, vyděsila jsem se po probuzení, že jsem ještě tady na tom světě. Já se viděla v Pánu, po tom jsem toužila, už jsem tu nechtěla být,“ vzpomínala v roce 2012 na toto temné období v rozhovoru pro magazín ONA DNES.
V roce 2007 se do veřejného života vrátila s o to větší vervou. „Ještě jsem neskončila. Jsem tu, abych dělala potřebné věci. Patnáct let mě dusili komunisti, dalších patnáct jsem se dusila sama. Třicet let jsem odepsala ze svého života. Víte, co to je, ztratit tolik let? Proto dneska doháním, co se dá. Ten můj anděl strážný byl dost dlouho v klídku, tak teď musíme makat,“ dodala pro magazín ONA DNES.
Po vleklé nemonici zemřela ve věku 74 let jedenáctinásobná olympijská medailistka Věra Čáslavská
— Český olympijský tým (@olympijskytym) 31. srpna 2016
„Spolu s Emilem Zátopkem byla Věra Čáslavská největším českým sportovcem, a to nejen dosaženými výsledky, ale svým přístupem ke sportu i svými lidskými postoji, vším, čím se zapsala do srdcí svých příznivců i myslí nepřátel,“ uvádí v jejím profilu na svém webu Český olympijský výbor.
Češi smutní
Čechy úmrtí Čáslavské zasáhlo. Vzpomínají na ni osobnosti ze sportu, kultury i politiky. Hlubokou lítost nad odchodem Čáslavské vyjádřil na svém Twitteru také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Český i světový sportovní svět podle něj přišel o jednu z obrovských ikon. Za silnou osobnost gymnastku považoval také předseda ODS Petr Fiala: „V. Čáslavská, skvělá gymnastka a hlavně statečná, obětavá žena, zkoušená osudem,“ uvedl. „Měla jsem možnost se s ní několikrát setkat. Je mi to velmi líto. Upřímnou soustrast,“ napsala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomněl, že Čáslavská ještě před několika dny přijala pozvání do Černínského paláce na setkání s českými velvyslanci. „Vlastně byla sama naší velvyslankyní. Slavná jako málokdo druhý a přitom statečná a skromná bojovnice,“ uvedl ministr. „Paní Věra Čáslavská zůstane navždy naší hrdinkou,“ míní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).
