Zemřel fenomenální grafik a ilustrátor Adolf Born

Ve věku 85 let zemřel známý český malíř a ilustrátor Adolf Born. Ten se proslavil především svým výtvarným ztvárněním Macha a Šebestové a nezapomenutelnou grafickou tvorbou. ČTK to řekla umělcova dcera Erika Bornová.

Born byl například spolutvůrcem legendárního Macha a Šebestové, ilustrátorem více než 250 knih a autorem nezaměnitelných grafických listů. 

Svými ilustracemi doprovodil i knižní díla od Julese Vernea (Trosečník ze Cynthie), Alexandra Dumase (Tři mušketýři) či Vojtěcha Steklače (Boříkovy lapálie). Ve Francii si udělal jméno především ilustracemi La Fontainových bajek, které byly v zemi jednou z neprodávanějších knih roku 2000. Je také autorem kostýmů a dekorací k opeře Čert a Káča od Antonína Dvořáka.

Ve světě filmu je Born známý také seriálem Žofka a spol. či animovaným filmem Robinson Crusoe, námořník z Yorku. V kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. 

K ilustracím, které Borna proslavily, ho před desítkami let přivedl právě zmíněný námořník Robinson Crusoe. „Když jsem dostal tuhle knížku ve svých 12 letech, tak jsem věděl, že bych k nim chtěl dělat obrázky. A to se mi splnilo, ilustroval jsem je a ještě jsem pak dělal se Stanislavem Látalem celovečerní loutkový film. Byl to splněný klukovský sen, je to bezvadný, že se to někdy podaří,“ řekl Born ČTK před rokem, když slavil 85. narozeniny.

Rodák z Českých Velenicích studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. V padesátých letech minulého století absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze.

Roku 1974 byl na světové výstavě v Montrealu jmenován karikaturistou roku, v roce 1988 byl pak jmenován zasloužilým umělcem. Tři roky nazpět získal na květnovém třeboňském festivalu Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu.

Miloval cestování a staré časy

Málokterý výtvarník byl svým dílem tak zastoupen v českých domácnostech jako Adolf Born. Snad každý má doma Bornem ilustrovanou knihu, nosič s animovaným filmem z jeho dílny či alespoň plakát nebo malý obrázek plný svérázných postaviček či podivných zvířat. A téměř každý v Česku také bezpečně pozná jeho dílo a znal jeho výraznou tvář zdobenou majestátním knírem. ‚Kouzelník duchovního jasu,‘ popsal ho historik umění František Dvořák.

Dříve bylo také možné Bornovu tvorbu takřka denně spatřit na stránkách novin a časopisů. Kreslený humor publikoval třeba v Lidových novinách, Mladém světě, Květech nebo ve Sluníčku a Mateřídoušce.

Vystavoval po celém světě, v roce 1974 byl v Montrealu vyhlášen nejlepším karikaturistou roku. Mezinárodní úspěchy v šedesátých a sedmdesátých letech mu mimo jiné otevřely hranice a mohl se tak věnovat další své velké vášni – cestování. Zážitky z cest shrnul v kresbách do knížky Born na cestách.

Za druhou náplň svého života považoval cestování. Miloval Řecko a především Turecko. Sám se označil za turkofila. „Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí…,“ řekl. Nerad také hovořil s lidmi opačných názorů: „Co jsem dříve ztratil času diskusemi s těmi, co měli opačný názor! Teď je pozdravím a jdu dál… Kdysi by to bylo faux pas, teď se můžu chovat, jak chci.“

Z dojmů z cest Born často čerpal náměty pro svou práci. Inspirovaly ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Zašlé časy někdejšího mocnářství byly také jeho láskou. „Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky,“ říkal. Sbíral starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.

Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky Born se pokládal za Středoevropana a netajil se kritikou svých spoluobčanů: „Češi potřebují vychovávat a vychovávat. Je to netolerantní národ, naivně nacionalistický a veskrze neslušný.“