Hrozí ghettoizace školství. Němci zvažují kvóty na žáky-přistěhovalce
Integrace uprchlíků
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Německá ministryně školství Johanna Wanková se vyslovila pro co nejvyváženější skladbu žáků ve třídách, pokud jde o jejich původ. Jestliže je ve třídách příliš mnoho studentů z přistěhovaleckých rodin, komplikuje to jejich integraci, upozornila v rozhovoru se zpravodajským týdeníkem Focus. Některé učitelské odbory její slova podpořily s tím, že ve školních třídách by nemělo být více než 35 procent takových studentů.
Školní třídy s podílem přistěhovalců nad 35 procent vede podle německého sdružení gymnaziálních učitelů jazyků ke snížení výkonnosti žáků a jejich obtížnější integraci. Sdružení proto vítá, že Wanková se nyní poprvé veřejně vyslovila pro omezení počtu žáků z přistěhovaleckých rodin ve třídách, ocenil ministryni šéf asociace Heinz-Peter Meidinger.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Wanková řekla Focusu, že je proti jedné pevně stanovené kvótě, protože regionální rozdíly jsou příliš velké. „Jasné ale je, že podíl dětí z přistěhovaleckých rodin a ostatních by měl být co nejvyváženější,“ řekla křesťanskodemokratická politička.
Podle ministryně by neměly existovat třídy, v nichž příliš vysoký podíl žáků s migrační historií vede k tomu, že se mezi sebou baví především ve svém rodném jazyce. To prý ztěžuje integraci.
Učitelé gymnázií rovnou varují před „ghettoizací školství“. Jestliže jsou děti uprchlíků v městských aglomeracích posílány především do spádových škol s volnými kapacitami, integrace se nedaří, varují středoškolští učitelé.
Ani Meidinger nepožaduje pevně stanovenou kvótu na počet dětí z přistěhovaleckých rodin. Zmíněných 35 procent uvádí jako „směrnou hodnotu“, kterou odvozuje z výsledků různých studií.
Odbory jsou proti rozmisťování
Proti rozmísťování dětí z přistěhovaleckých rodin do jiných škol se staví školský odborový svaz, který zastupuje kolem 140 000 pedagogů. Upozorňuje, že pokud by se tak nejasný požadavek uplatňoval, musely by být některé třídy například v porúrských městech zcela zrušeny.
Děti by v takovém případě musely být do škol rozváženy autobusy. „Z pohledu svazu lze otázku vyřešit jen tehdy, když rozvoj měst a bytová politika co nejdříve přestanou směřovat k tomu, že se v některých městských částech koncentrují lidé s migrační historií,“ vyzval předseda svazu Udo Beckmann.
Ještě po začátku migrační krize v roce 2015 Wanková ujišťovala, že z přijímání dětí uprchlíků do škol nemusí mít nikdo obavy. Podíl dětí z přistěhovaleckých rodin v německých školách podle ní roste už léta, a úspěšnost žáků v mezinárodních testech se přitom výrazně zlepšila.
Do Německa jenom v letech 2015 a 2016 přišlo téměř 1,2 milionu běženců. Už předtím přitom v zemi s 82 miliony obyvatel bylo mnoho přistěhovalců, včetně zhruba tří milionů etnických Turků.
