Paroubek: Veřejnost je slepá, když věří elitním detektivům

Před volbami v roce 2006 se Jiří Paroubek stal obětí cíleného úniku informací z vyšetřovacího spisu, tzv. Kubiceho zprávy pojmenované podle tehdejšího šéfa policejního útvaru ÚOOZ Jana Kubiceho. Proto je z principu vždy na straně politiků, kteří mají podobné potíže. „Opravdu mě znepokojuje, že část politické garnitury chce zase jít stejnou cestou. Připomínám, že na konci května 2006, když Kubice spustil své představení, se jednalo o snůšku lží a drbů, která měla vydržet do voleb. Teď se užívají obdobné prostředky, aby byl znemožněn policejní prezident,“ říká někdejší premiér Jiří Paroubek v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Dopad Kubiceho zprávy na politiku jste emotivně přirovnal k únoru 1948. Dnes se stejné přirovnání ozývá z obou stran sporu. Nebylo to přehnané?

Měl jsem na mysli, že se tehdy opravdu volební výsledek ovlivnil. Ve dvou krajích, kde sociální demokracie mohla získat další mandát, jí unikl o několik desítek hlasů. Při remíze mezi levicí a pravicí, ke které tehdy došlo, proto není velká nadsázka mluvit o puči. Samozřejmě se v politice nadsázky běžně používají.

V čem dnes spočívá ohrožení demokracie, jestli tedy je ohrožena?

Pro mě je nepřijatelná představa, že tzv. elitní policisté nebudou chodit, když se jim něco nelíbí, za svými nadřízenými nebo na inspekci, ale že budou své problémy provětrávat přes politiky a novináře na veřejnosti, samozřejmě s určitou interpretací. To určitě pozici české policie neposílí, na druhé straně se jejich výroky stanou politickou zbraní, která bude použita proti sociální demokracii. Bylo by mi stejně odporné, kdyby to bylo používáno proti někomu jinému. Stejně odsuzuji zásah policie na Úřadu vlády v červnu 2013. Špatné vlády, jako byla ta Nečasova, by měly padat v Poslanecké sněmovně.

Aktivní zásahy policie proti politikům ohrožují demokracii?

Určitě. Policie je hierarchický systém a ti lidé mají poslouchat. Tady jeden policista vytvořil sám nebo prostřednictvím médií dojem superpolicisty, nějakého Cattaniho na druhou, který bojuje proti korupci. Může to ale být úplně jinak. To, co se mu nepovedlo, je víc viditelné než to, co se mu povedlo. Kauzy Vidkun nebo Úřad vlády jsou pro mě důvodem, aby ten policista už u policie ve vedoucí funkci nebyl. Jestli bude stačit na přestupkovou kriminalitu, pak ať zůstane.

Sociální demokraté teď musejí najít nějakou účinnou obranu. Co byste dělal na jejich místě?

Dostali se do těžké situace. Nic jiného jim nezbývalo než se odhodlat ke střetu s Andrejem Babišem o policejní útvar ÚOOZ. Je zřejmé, že se vytvořila mocenská osa Babiš, Šlachta, Nadační fond proti korupci a státní zastupitelství, jde zejména o Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, ale kryté nejvyšším státním zástupcem Zemanem. Politické střetnutí o policii ČSSD vyhrála, ale marketingově prohrála. Bude prohrávat dál, protože Andrej Babiš se stylizuje do pozice, která je v Čechách velice účinná, do role ukřivděného bojovníka proti korupci, do role ochránce čestných a spravedlivých.

Jak se dá poměr sil změnit?

Především je potřeba změnit slovník, jak už to zkouší ministr vnitra Chovanec. Je třeba připomínat, že ministr financí je multimiliardář a že má stejný zájem s dalšími multimiliardáři, těmi různými Janečky a Jančury, kteří za ním běží, když hvízdne. V čem ale mají příjmově nižší zaměstnanecké vrstvy a střední třída stejný zájem jako Babiš? Udržovat vysoké monopolní ceny nebo nízkou ochranu trhu? Sociální demokracie by měla Babiše začít konfrontovat s věcnými politickými tématy.

Celý rozhovor s Jiřím Paroubkem čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo ZDE.