‚Jiná kultura, hrozba pro stát.‘ Jak USA odmítaly židovské uprchlíky

Uprchlíci, kteří nijak nezapadají do naší kultury a představují zásadní nebezpečí pro naši zemi. Tak nahlížela většina Američanů na Židy, kteří ve 30. a 40. letech prchali z nacistické Evropy. I nejvyšší politici se obávali nacistických a komunistických extremistů, již se v jejich řadách mohli skrývat.

Přehled, jenž přinesl izraelský deník Haaretz, nabízí neobvyklou analogii k současným náladám vůči uprchlíkům. Deník se inspiroval řadou amerických průzkumů veřejného mínění ze třicátých a čtyřicátých let. A ty ukazují, že velká část americké veřejnosti byla zásadně proti přijímání židovských uprchlíků.

Tak například v létě 1938 se 67 procent dotazovaných Američanů vyjádřilo, že by Spojené státy měly držet německé, rakouské a další politické uprchlíky mimo své hranice. V jiném průzkumu ze stejné doby se 75 procent respondentů vyslovilo proti navyšování počtu přijatých německých Židů do země.

Společnost se v té době stále ještě vzpamatovávala z Velké hospodářské krize a xenofobie s antisemitismem nebyly nijak neobvyklé jevy ve společnosti.

Čtěte také: Židé v USA nejsou na košer. V klidu si dají vepřové

„Ať se Evropa postará o své lidi. Stěží se postaráme sami o sebe,“ nechal se tehdy slyšet senátor Robert Reynolds ze Severní Karoliny. Své tvrzení tehdy podpořil argumentem, že pouze chce, aby „naši vlastní hodní chlapci a děvčata získali práci v téhle úžasné zemi“.

Ani po začátku konfliktu se postoj většiny obyvatel USA k prchajícím Židům nezměnil. Ještě v roce 1944 na 43 procent účastníků jiného průzkumu uvedlo, že by podpořilo protižidovskou kampaň. Čtvrtina dotazovaných se domnívala, že Židé pro USA znamenají nebezpečí.

Před možným nebezpečím plynoucím z příjímání uprchlíků varoval i tehdejší americký prezident Franklin D. Roosevelt. Konkrétně před tím, že se mezi Židy mohou nacházet nacističtí špioni, jejichž rodiny jsou v Německu drženy jako rukojmí.

Čtěte také: Uprchlíci našli novou cestu. Na kole z Ruska do Norska

I mezi politiky se ale našly jiné tendence. Tehdejší ministr vnitra v roce 1938 zjišťoval možnost pro ubytování uprchlíků na Aljašce. O dva roky později navrhl newyorský senátor Robert Wagner zákon o ubytování 10 000 válečných uprchlíků na Aljašce mimo válečné kvóty. V Kongresu však tento návrh narazil s tím, „že tito cizinci se nemohou na Aljašce asimilovat a budou představovat nebezpečí po americkou civilizaci“.

Politika v přijímání židovských uprchlíků se zásadněji změnila až v roce 1944. Ve výsledku přijaly Spojené státy do roku 1952 na 137 450 Židů. Za poslední čtyři roky po propuknutí syrského konfliktu nabídly USA útočiště ve své zemi pro 1500 syrských běženců.