Řeckové zase stávkují a demonstrují proti úsporným opatřením

Řecko dnes zasáhly stávky a protestní demonstrace, které svolaly hlavní odborové svazy v den, kdy parlament začal schvalovat další velký balík nových úsporných opatření. Konečné hlasování je naplánováno na čtvrteční večer. Tímto krokem podmiňují mezinárodní věřitelé přidělení dalších finančních prostředků na záchranu ekonomiky země.

Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. V Aténách vypukly krátce potyčky mezi anarchisty a policií, která proti hloučkům zahalených výtržníků použila slzný plyn.

V ulicích metropole se shromáždilo až 12.000 lidí a v Soluni 6000 demonstrantů, uvedla agentura AFP.

Zaměstnanci námořní dopravy pořádají čtyřdenní stávku již od úterý, doprava mezi řeckou pevninou a ostrovy bude stát až do pátečního večera. Stávky se účastní také státní úředníci a lékaři, zavřené jsou školy. Ve veřejných nemocnicích zůstal jen nezbytný personál. Do protestní akce se zapojili i soudci, celníci a představitelé místní samosprávy.

Parlament má celkový balík úsporných opatření odhlasovat ve čtvrtek po 22:30 SELČ. Na bouřlivém jednání si parlamentní strany odhlasovaly, že zabrání v účasti na jednání poslancům krajně pravicového Zlatého úsvitu. Učinily tak po zkušenostech z předchozích debat, kdy zástupci této neonacistické strany uráželi svoje kolegy z ostatních stran a pokoušeli se o jejich fyzické napadení.

Podle agentury AFP byly dvě třetiny z 12.000 demonstrantů sympatizanty komunistických odborů PAME. Na náměstí Syntagma policie použila slzný plyn proti mladým účastníkům protestu, kteří házeli zápalné lahve. Před budovou parlamentu házelo několik desítek účastníků shromáždění na příslušníky pořádkových sil kameny. Policie také zablokovala vstup do nedaleké budovy ministerstva financí a zabránila části demonstrantů v pokusu proniknout do sídla parlamentu. Na pahorku Lykavittos rozvinuly odbory policistů transparent, na němž se řeckého premiéra Alexise Tsiprase a německé kancléřky Angely Merkelová ptají „Kolik stojí život řeckého policisty?“.

Řecko procházející hlubokou finanční krizí je na půjčkách od svých věřitelů – zejména evropských zemí používajících euro a Mezinárodního měnového fondu – závislé již od prvního záchranného programu z roku 2010. Výměnou za finanční prostředky byly vlády nuceny v několika vlnách provést reformy, jež zahrnovaly prudké zvyšování daní a snižování platů i důchodů.

Finance státu se v tomto režimu záchranných opatření a přísného dohledu zlepšily, ale úsporná opatření vedla k zvýšení chudoby obyvatelstva a míry nezaměstnanosti, která je nyní okolo 23 procent.