Rozruch v Německu: Desítky prominentních členů vládní SPD žádají sblížení s Ruskem

Přímá jednání s Moskvou o ukončení války na Ukrajině a deeskalace napětí pomocí diplomatického řešení. To požaduje zhruba 150 členů německé vládní Sociálnědemokratické strany (SPD) v čele se stranickým expertem na zahraniční politiku Ralfem Stegnerem v manifestu, který v Německu vyvolává vášnivé debaty. Stegner hájí dokument s tím, že je potřeba, aby o míru hovořili i nepopulistické strany, především pak právě SPD, která je podle něj „mírovou stranou“. Sociálnědemokratický ministr obrany Boris Pistorius výzvy odmítá.

Manifest se skládá ze šesti stránek, které nejen v celém Německu, ale i v samotné SPD vyvolávají kontroverzi . V dokumentu s názvem „Zajištění míru v Evropě prostřednictvím obranných schopností, kontroly zbrojení a porozumění“ několik prominentních sociálních demokratů vyzývá ke sblížení s Ruskem. Uvádí, že posílení bezpečnostních schopností Evropy je sice nezbytné, ale musí být zakotveno ve strategii deeskalace a postupného budování důvěry.

Dokument podepsalo zhruba 150 politiků z vládní SPD, mimo jiné bývalý předseda frakce SPD ve Spolkovém sněmu Rolf Mützenich, mluvčí pro zahraniční věci Ralf Stegner, bývalý ministr financí Hans Eichel či někdejší předseda SPD Norbert Walter-Borjans a několik dalších poslanců Spolkového sněmu a jednotlivých zemských sněmů.

KNIŽNÍ ROZHOVOR: „Najednou přišel zlom. Zájem o změnu pohlaví u dívek nebývale narostl“

Zmíněný Stegner v rozhovoru pro ZDF manifest obhajoval s tím, že je třeba začít pracovat také na diplomatické úrovni, nikoliv jen bezhlavě zbrojit. Manifest je podle něj legitimním příspěvkem do debaty.

Politici mimo jiné požadují přímá jednání s Moskvou o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi lety napadlo. V Německu a v Evropě se podle nich prosadily síly, které vidí budoucnost „především ve vojenské konfrontační strategii a stovkách miliard eur na vyzbrojování“. Nutné je podle skupiny sociálních demokratů, aby Německo postupně snížilo napětí ve vztazích s Ruskem a začalo s ním opět spolupracovat. V dokumentu protestují prominentní členové SPD i proti možnému umístění amerických raket středního doletu v Německu.

Podle Stegnera je avizovaných pět procent HDP na obranu, které před summitem NATO v Haagu navrhuje šéf aliance Mark Rutte, darem z nebes pro populisty, jelikož to znamená, že se budou utrácet „šílené částky“. „Tato otázka by neměla být ponechána populistům, musí ji řešit demokratické strany. Zejména SPD jako mírová strana. Debata se musí vést i proto, že v posledních federálních volbách v otázce míru získali na síle právě populisté a pravicoví radikálové,“ dodal Stegner, který spolu s dalšími signatáři, mezi kterými je pouze pět současných členů Bundestagu, čelí ostré kritice a nařčení z přátelství s Putinem či z toho, že jde o „ruskou pátou kolonu“. Stegner tato obvinění odmítá.

Německý ministr obrany Boris Pistorius, který je členem právě SPD, výzvy svých stranických kolegů odmítl. „Tento dokument je pouhé odmítání vidět realitu,“ řekl. „Zneužívá přání lidí v naší zemi ukončit hroznou válku na Ukrajině, přání dosáhnout míru,“ dodal. Rusko prezidenta Vladimira Putina podle něj odmítá jakékoli návrhy na bezpodmínečné příměří. „Jednání přerušuje. A pokud je vede, bombarduje zároveň ještě s větší silou a brutalitou ukrajinská města,“ řekl ministr. Varoval také před mírem, který by znamenal praktickou kapitulaci Ukrajiny. „Takový mír by Ukrajinu vydal napospas ruské zvůli,“ tvrdí Pistorius.

V květnu německá média informovala, že se iniciátor výzvy Stegner a několik dalších vlivných německých politiků v dubnu v Ázerbájdžánu tajně setkali se zástupci Ruska, včetně bývalého předsedy ruské vlády Viktora Zubkova. Stegner si za to vysloužil značnou kritiku. Obhajoval se tím, že je i v těžkých časech třeba zachovat komunikační kanály do Ruska. Kromě Stegnera se schůzky zúčastnili i bývalý braniborský premiér Matthias Platzeck z SPD či bývalý šéf úřadu vlády za kancléřky Angely Merkelové Ronald Pofalla z Křesťanskodemokratické unie (CDU). Podle listu Süddeutsche Zeitung o schůzce věděl i tehdejší sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz.