Je už rozhodnuto o Babišově vině? Nové důkazy mohou rozhodnutí změnit, říkají experti

Odvolací Vrchní soud v Praze vrátil kauzu Čapí hnízdo k Městskému soudu v Praze a zavázal ho svými závěry, ve kterých shledává, že není pochyb, že došlo k naplnění znaků dvou trestných činů – dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. V kauze čelí obvinění expremiér Andrej Babiš a nynější europoslankyně Jana Nagyová (oba ANO). Advokáti a expert na ústavní právo pro Echo24 zhodnotili, zda je postup soudu v souladu s Ústavou, ale také to, zda nové důkazy mohou případně ještě oba obžalované osvobodit.

Kauzou kolem padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu Čapí hnízdo se bude muset znovu zabývat Městský soud v Praze. Odvolací senát v pondělí zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni v únoru osvobodil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni za ANO Janu Nagyovou. V jednotlivých krocích v kauze spatřuje odvolací soud naplnění znaků dvou trestných činů – dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.

Předsedkyně odvolacího senátu Eva Brázdilová městský soud na základě odvolání také zavázala konkrétními právními názory. Mimo jiné uvedla, že společnost Farma Čapí hnízdo byla z Agrofertu vyvedena účelově. Obžalovaní podle ní věděli, že společnost podmínky pro udělení dotace nesplňuje. Podle odvolacího soudu bylo v případu shromážděno velké množství důkazů, ze kterých vyplývá jednoznačný závěr, o němž nejsou žádné pochybnosti. Oba obžalovaní podle Brázdilové měli na trestné činnosti svůj díl a postupovali ve vzájemné součinnosti. Podle soudkyně je také vyloučeno, že by farmu Babiš pořídil svým dětem, aby si vyzkoušely podnikání.

Babišův obhájce Eduard Bruna namítal, že odvolací soud nesmí ohledně uznání viny udělovat závazné pokyny. Takový postup je podle něj neústavní.

Advokát Jakub Siřínek pro Echo24 uvedl, že vrchní soud jakožto odvolací soud zrušil rozhodnutí prvoinstančního soudu s tím, že vrátil celou věc k projednání zpět Městskému soudu v Praze a současně jej zavázal ke konkrétnímu postupu. „V takové věci je vycházeno z posouzení daného skutkového stavu, který byl zjištěn na základě všech dosud zjištěných podkladů ke dni rozhodnutí. Předpokládám, že vrchní soud nebude zavazovat soud nižší instance z důvodu nutnosti provádění celého nového dokazování, neboť právě z tohoto důvodu zavázal prvoinstanční soud k těm již zmíněným závěrům vyplývajícím právě z proběhlého dokazování a skutkového zjištění,“ míní Siřínek a dodává, že ale může dojít k doplnění dokazování a pak mohou být prováděny i nové důkazy.

Advokát dodal, že vrchní soud v souladu s právními předpisy nemůže uznat vinu, pokud prvoinstanční rozsudek sám vinu neuznával, tedy v případě, že prvotní rozsudek byl zprošťující, druhoinstanční soud může rozhodnutí zrušit a vrátit k zpět k projednání nebo jej potvrdit. „V tomto případě jej vrátil s tím, že právě s odkazem na zcela rozdílný právní pohled a skutkové posouzení jej rovnou zavázal k určitému závěru. Tento postup není zatím ani častý ani běžný, nicméně s odkazem na nález Ústavního soudu z roku 2023, není nesprávný,“ řekl Siřínek.

Městský soud je pak podle něj právně vázán právním pohledem vrchního soudu a tedy z dosud provedeného dokazování a skutkového zjištění se odchylovat nemá. „To však neznamená, že nemůže dojít k navržení nového dokazování, které pak teoreticky může pozměnit pohled na současně daný skutkový stav věci. Z tohoto vyvstává otázka, zdali po tak dlouhé době probíhajícího řízení existují ještě vůbec nějaké případné nové důkazy, avšak to nejsem schopen právně ani skutkově posoudit,“ dodal advokát.

Byť je toto rozhodnutí dosud ojedinělé a dosud se tak často nevyskytuje, vrchní soud vychází ze zmíněného senátního nálezu Ústavního soudu, který se podle Siřínka v právním prostředí ještě „zahřívá“. „Tím ale nemůžu tvrdit, že nemůže být v budoucnu změněn plenárním zasedáním Ústavního soudu. Ovšem sám o sobě jej nezmění, to by učinil pouze na základě konkrétního předložení,“ dodal.

Postup je ústavně v pořádku, shodují se experti.

Podle dalšího advokáta Tomáše Nahodila je postup vrchního soudu v souladu s Ústavou, neboť odpovídá dva roky starému nálezu Ústavního soudu. Soudcem zpravodajem, který na základě ústavní stížnosti připravil jeho nosné argumenty, byl tehdejší místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk.

„Ústavní soud tehdy, stručně řečeno, dovodil, že důsledkem dvojinstančnosti trestního procesu není jen právo obžalovaného odvolat se proti rozsudku soudu prvního stupně, ale též právo odvolacího soudu účastnit se výkonu trestního práva aktivním dokazováním v odvolacím řízení, myšleno opětovným prováděním důkazů již dříve provedených soudem prvního stupně, a na to navazujícím vyvozováním skutkových zjištění, třeba i úplně opačných, než k jakým na základě týchž důkazů dospěl soud prvního stupně,“ řekl Nahodil.

„Ke změně skutkového posouzení trestního případu totiž podle něj může před odvolacím soudem dojít zásadně jen po provedení dokazování. „Bez toho by to bylo protiústavní. Pokud pak z dokazování v odvolacím řízení vyplyne pro obžalovaného přísnější právní kvalifikace, je zcela v pořádku vrátit jeho případ soudu prvního stupně a ponechat mu tím právo řádného opravného prostředku – odvolání. Z předmětného nálezu Ústavního soudu vyplývá, že je ústavně souladné a v zájmu spravedlnosti, aby odvolací soud zavazoval svým právním názorem prvoinstanční soud,“ řekl Nahodil s tím, že se tak ale musí dít konkrétně, ne v náznacích.

„A právě to se v odvolacím řízení projevuje provedením aspoň části důkazů, jejich odlišným vyhodnocením, myšleno na rozdíl a jinak od soudu prvního stupně, a v návaznosti na to dokvalifikováním či překvalifikováním případu. Dokud nebude tento postup vyplývající z nálezu Ústavního soudu překonán, a to se může stát jen rozhodnutím pléna Ústavního soudu, tedy sborem všech patnácti ústavních soudců, tak bude tento nález aplikován,“ dodal Nahodil s tím, že nové důkazy, budou-li po vrácení případu odvolacím soudem provedeny soudem prvního stupně, mohou změnit skutková zjištění a tedy i právní kvalifikaci, a tím narušit vázanost právním názorem odvolacího soudu.

Expert na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss pro Echo24 řekl, že zavazování soudu nižší instance svými závěry je možné a pro systém instančního rozhodování dokonce potřebné. „Vyšší instance může v některých věcech i samotné rozhodnutí přímo změnit. Záleží však vždy na míře,“ řekl Preuss s tím, že neočekává, že by celý proces u městského soudu, včetně všech dokazování a výslechů svědků začal od znovu.

V souvislosti s ústavností rozhodnutí řekl, že jde o střet některých principů právního státu. „Můžeme zdůraznit nezávislost soudce. Principy je však vždy potřeba vzájemně vyvažovat,“ řekl Preuss.