Popová hvězda ukončila ve 48 letech život sebevraždou

Smrt popové zpěvačky Coco Lee otřásla čínskou hudební scénou a vyvolala na čínských sociálních sítích diskuse o problémech duševního zdraví. Zpěvačka se totiž v uplynulém týdnu pokusila o sebevraždu. Po pokusu upadla do kómatu a následně zemřela ve věku čtyřiceti osmi let. O smutné zprávě informovaly na Facebooku její sestry Carol a Nancy, píše BBC.

Důvodem, proč se zpěvačka rozhodla skoncovat se životem, byly pravděpodobně deprese, se kterými Coco bojovala, jak uvedly také její sestry. Skutečnost, že se Coco potýkala s mentálními problémy, šokovala všechny fanoušky. Popová hvězda byla totiž známá po celé Číně díky právě jejímu energickému vystupování a zářivému úsměvu. Na sociálních sítích se proto strhla lavina komentářů, které reagovaly na tragickou smrt zpěvačky.

„Nemohu tomu uvěřit. Vždycky byla takové sluníčko, ráda zpívala, tančila a usmívala se,“ napsal v komentáři na Weibo (síť podobná Twitteru) jeden z uživatelů.

Tato smutná událost však pomohla upozornit na otázku duševního zdraví, které nejen v Číně představuje vážný problém. Hashtagy „jak blízko je deprese“ nebo „symptomy deprese“ byly trendy na několika online platformách. Na situaci proto zareagovala státní média jako CCTV, People‘s Daily a China Daily a zveřejnila obsah, který má zvýšit povědomí lidí o depresi a duševních chorobách.

Problémem Číny je velké množství obyvatel s nárůstem duševních problémů, na které není země dostatečně připravená. Kolem depresí i dalších duševních chorob je v čínské společnosti navíc doposud stigma. Čínské označení pro duševní chorobu je „jingshen bing“ a zní podobně jako hanlivý výraz pro šíleného člověka, „shenjing bing“. Lidé, kteří trpí problémy s duševním zdravím, byli zkrátka vždy vnímáni jako někdo, kdo nemá rozum.

K situaci se vyjádřila i lékařka Jia Miaoová, odborná asistentka sociologie na Shanghai New York University: „Lidé cítí, že se to stává stále naléhavějším problémem.“

Časté úskalí, které zhoršuje celou situaci otázky mentálního zdraví v Číně, je i špatná diagnostika. Tuto skutečnost potvrdila Ke Renová, zakladatelka účtu na sociálních sítích Depression Research Institute: „Slyšeli jsme věci jako, že někdo dostal ve škole špatnou známku, a tak skočil z budovy. Ale nikdy jsme neměli příležitost zeptat se těch lidí, co se stalo a jakou pomoc potřebovali.“

Celková situace Číny bohužel napomáhá zhoršenému mentálnímu zdraví. Za posledních deset let země ekonomicky výrazně posílila, a to vyvinulo tlak na společnost. Je větší konkurence a je těžší se prosadit, Číňané jsou vyhořelí. Statisticky počet obyvatel trpícími depresemi prudce vzrostl. Podle čínského průzkumu duševního zdraví v roce 2019 každý sedmý čínský obyvatel za svůj život trpěl alespoň jedním typem duševní choroby. Na vývoj situace působila negativně i covidová pandemie. Zejména úzkosti nebo strach o práci. Lékařka Miaoová uvádí, že se situace postupně lepší. Lidé zjistili, že v situaci problémů duševního zdraví nejsou sami, a častěji vyhledávají odbornou pomoc. Ukázalo se také, že pomáhá vystupování známých nebo úspěšných osob, které veřejně sdílejí svoje zkušenosti.

I přesto, že se pomalu boří stigma kolem duševních chorob, Čínu stále trápí nedostatek kvalifikovaných odborníků. Podle státních médií China Youth Daily bylo do konce roku 2021 v Číně pouze 64 000 psychiatrů. I lékařka Miaoová se přiklání ke stejnému názoru: „Ve srovnání s rychlým tempem společenského povědomí má země před sebou dlouhou cestu v oblasti diagnostiky a léčby, pokud jde o nemoci duševního zdraví.“