Policejní šéf chce všem přidat 5 tisíc. „Už teď se trhá lavina,“ varuje Fialův poradce

Zatím posledním výstřelem do veřejných financí je požadavek policejní prezidenta Martina Vondráška na zvýšení platů policistů až na 140 procent průměrné mzdy, a to ze zákona. Podle něj jinak bezpečnostní sbor nebude konkurenceschopný na trhu práce. Navyšování by ale podle ekonomů v současné situaci jen dále zatěžovalo státní rozpočet, obzvláště, když by si pak o vyšší platy začali říkat další. Česká republika navíc dlouhodobě patří k zemím, kde by se počty policistů měly snižovat.

Policejní šéf má za to, že je třeba adekvátní personální zajištění, aby se udržel současný bezpečnostní standard. „Poměr průměrné hrubé mzdy v ČR a služebního příjmu policisty spadl na 130 procent. Musíme být na určité úrovni nad růstem průměrné hrubé mzdy v ČR – optimálně kolem 140 procent, abychom byli konkurenceschopní,“ prohlásil Vondrášek. Civilní zaměstnanci sboru by podle něj měli ideálně brát nad 90 procent.

Vloni brali policisté průměrně 51 969 korun, občanští zaměstnanci sboru pak 31 083 korun. Průměrná mzda v roce 2023 stoupla na 40 324 korun. Pokud by tak stát Vondráškovi vyhověl, stouply by policistům platy v průměru na 56 454 korun a v civilu alespoň na 36 292 korun. Každý by tak dostal přidáno asi 4 až 5 tisíc.

Trhá se lavina, varují

Jenže s rekordním schodkem státních rozpočtu a všeobecnou snahou o rekonstrukci veřejných financí není na přidávání příliš vhodná doba. „Domnívám se, že tento postup je ve svých důsledcích poměrně problematický. Možnosti státní pokladny jsou hodně omezené a je potřeba to brát v potaz,“ míní ekonom Štěpán Křeček, který působí jako poradce premiéra Petra Fialy (ODS).

Premiérův poradce není pro to, aby se výše platů stanovovala zákonem, spíše by vyjednal podmínky pro zajištění potřeb policie a případné navyšování platů některých policistů na základě výkonů. „Už teď se trhá lavina, ale jakmile by si toto prosadili policisté, byla by jen otázka času, než by o něco podobného požádaly další profesní skupiny důležité pro chod státu,“ obává se.

ČR, policejní stát

Vondrášek argumentoval i tím, že policie má v posledních dvou letech podstav. Aktuálně je policistů necelých 40 tisíc, nejméně od roku 2015. Česká republika ale pořád v mezinárodním srovnání připomíná spíše high-policing země typu jihu, než státy středu a severu Evropy.

Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Omezení počtu policistů se objevuje i v návrzích Ekonomické rady vlády (NERV) na konsolidaci rozpočtu. „Snížením počtu policistů o cca 3000 by se ČR přiblížila těmto zemím (střední a severní Evropy), zároveň by se vrátila na úrovně let 2012-2014, které nebyly z hlediska kriminality o tolik odlišná od dneška,“ argumentuje NERV s tím, že by to ušetřilo několik miliard.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank a členky NERVu Heleny Horské je snižování počtu policistů cesta správným směrem. „Takhle by to mělo vypadat, to znamená platit méně a lépe,“ míní. Doporučuje také redukovat policejní výsluhy. „Silně bych apelovala na to, aby se udělala základní revize takzvaného výslužného, protože jde o něco, co, možná skrytě, zatěžuje státní rozpočet,“ dodává Horská.

Vondrášek chce svůj požadavek vznést na dubnové Bezpečnostní radě státu. Alternativami přidávání jsou podle něj ubírání policejních agend, nebo rušení některých poboček podobně jako u České pošty.

Ministerstvo vnitra, pod nějž policie spadá, ale podle všeho Vondráškovi vyhoví. „Aby byla policie konkurenceschopná na trhu práce, musíme nastavit takové platové podmínky, které zaručí, že se vyplatí nadále u policie pracovat. Policisté riskují své zdraví a životy. V letošním roce tak chceme nastavit systém jejich platového ohodnocení. Zaměříme se na to, aby ve sboru zůstávali a aby viděli, že si jejich práce a zkušeností vážíme,“ uvedla za resort mluvčí Hana Malá.