WHO se připravuje na „mamutí neštovice“, hrozí prý světu z arktického permafrostu

Mezinárodní tým odborníků se zúčastnil cvičného scénáře zaměřeného na obranu proti potenciální nové pandemii – tentokrát však nešlo o virus přenášený netopýry či lidmi, ale o patogen uvolněný ze zmrzlých těl prehistorických zvířat. Simulaci s názvem Polaris uspořádala Světová zdravotnická organizace (WHO) a zapojilo se do ní 15 zemí. Cílem bylo zastavit šíření fiktivního viru, nazvaného „mamutí neštovice“, dříve než se rozšíří z infikovaných vědců do zbytku světa, informuje o tom Daily Mail.

Ačkoliv šlo o hypotetickou situaci, odborníci varují, že hrozba tzv. „zombie virů“, uvolňujících se z tajícího permafrostu kvůli klimatickým změnám, je zcela reálná. Vědci zjistili, že tyto tzv. „metuzalémské mikroorganismy“ mohou přežívat desítky tisíc let v půdě i v tělech zmrzlých zvířat, jako byli mamuti.

Pokud by se některý z těchto pradávných virů skutečně dostal do oběhu, lidský imunitní systém by proti němu neměl žádnou přirozenou obranu – podobně jako tomu bylo při vypuknutí pandemie Covid-19. Scénář Polaris byl zveřejněn jen pár dní poté, co mezinárodní tým vědců varoval, že globální oteplování výrazně zvyšuje riziko přenosu těchto dávných patogenů na živá zvířata a následně i na člověka.

„Klimatická změna neznamená jen tání ledu – dochází i k rozpouštění bariér mezi ekosystémy, zvířaty a lidmi,“ uvedl Dr. Khaled Abass, odborník na environmentální zdraví z univerzity v Šardžá ve Spojených arabských emirátech a spoluautor studie.

Podle deníku The Telegraph existují vědecké důkazy, že starobylé viry mohou zůstat v permafrostu životaschopné po tisíce let. Roztávání věčně zmrzlé půdy tak může uvolnit patogeny, na které moderní medicína není připravena.

Zatímco vědci intenzivně zkoumají těla dávno vyhynulých tvorů, lovci slonoviny mezitím doufají v rychlý zisk z mamutích klů. Hrozba ale zůstává – již více než deset let vědci vědí, že mikroorganismy z arktického permafrostu mohou být po rozmrazení opět aktivní.

Například v roce 2014 se vědcům podařilo izolovat viry ze sibiřského permafrostu, které byly i po tisících let schopné infikovat živé buňky. O devět let později, v roce 2023, byl dokonce úspěšně oživen virus infikující améby, který byl zmrzlý celých 48 500 let.